Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-1, V.-114) |
अथापरे त्रयो वृक्षाः पृथग्ये फलमूलिभिः| स्नुह्यर्काश्मन्तकास्तेषामिदं कर्म पृथक् पृथक्||११४|| |
athāparē trayō vr̥kṣāḥ pr̥thagyē phalamūlibhiḥ| snuhyarkāśmantakāstēṣāmidaṁ karma pr̥thak pr̥thak||114|| |
| atha = now or thereupon; pare = high or supreme; traya = three; vr̥kṣāḥ = trees; pr̥thak= separately; phala = fruits; mūla = roots; snuhi = arka = aśmantakā = stēṣām = their; idaṁ = now or even or just; karma= effects. |
| Rostlinná mléka |
Existují tři stromy, mající užitečné plody a kořeny - snuhí, arka a ašmantaka. Jejich působení bude nyní popsáno. |
Tyto tři stromy spadají do skupiny phaliní, což znamená ovocný, zde se hovoří o mléce získaném z plodů. Z těchto stromů se kromě mléka z plodů používají i kořeny (múliní). Rostlinné mléko je bílá tekutina, která vytéká při zlomení větvičky. Je důležité pochopit rozdíl mezi mízou, rasem a mlékem. Mléko je produkt rostliny. Ras a míza je dhátu (tkáň). Ras se nevylučuje, mléko se vylučuje. To, co teče ze stromu jako pryskyřice, není stejná látka, jakou se strom živí. Pryskyřice je látka, která drží pevně pohromadě jednotlivá vlákna stromu, funguje jako kostní dřeň. To, co protéká mezi letokruhy nejblíže kůře stromu, je výživa stromu. Přestože strom s léty sílí, míza je stále v okrajových letokruzích, což můžeme pozorovat na pařezu poražených stromů. V krajních letokruzích je vidět voda, výživa stromu. Když je strom starý, může mít zelené listy, i když je jeho vnitřek dutý a mrtvý. Vnitřní vrstvy mají mízu, která drží strom pohromadě, a ta, když vysychá, strom zevnitř umírá. Listy jsou živené z venkovních letokruhů. Je jen několik rostlin, které produkují mléko a to se používá při léčbě.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI