Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Bhagaván pravil: Tobě, jenž jsi bez pochyb, objasním toto nejhlubší tajemství pramenící z (vlastního) uvědomění. Jakmile jej poznáš, osvobodíš se od nešťastných jevů. ||9-1|| 

---

---

Kostič: Tobě však, který neřevníš, povím to největší tajemství. Když uzříš ty to poznání, veškerého zbavíš se zla.

---

Komentář Govind:
Název deváté kapitoly Bhagavadgíty je Vidhjárádž gudhajóg.
Verš první z kapitoly deváté, která se nazývá Rádžavidjárádžaguhjajóga začíná tradičně: Šrí Bhagaván uváča, Pán Bůh, Brahma vypráví přes Kršnu pro Ardžunu: Idaṁ tu té guhjatamaṁ pravakšjámjanasújavé. Idam (teď, tady); tu (tobě); pravakšjám je z váčam (říkání, říkám, řeknu). Guhjatamam (tajné, tajemství) je tajemství, to, co je skryté, to nevnímatelné. A to znamená, co je za to (tím). Slovo za to je guhjatam. To, co se skrývá. Co se neskrývá, to mysl zná. A mysl zná a může znát pomocí smyslů, vnímáním, zkušeností, ale větší dosah nemá. Pole pro rozum, buddhi, intelekt, to je guhjatam, to je to skryté. Zde je přeloženo slovo guhjatam jako tajné, vzácné, největší. Když jde člověk do přírody a najde děravé skály, tak tomu se říká gufa (jeskyně). Co je uvnitř není vidět, není známo. Co je známo, to je skála. Je tam malinký otvůrek, ale co je v otvůrku, to známo není. Verš pokračuje: té guhjatamaṁ pravakšjám. Řeknu ti, co je uvnitř, co není vnímáno, co je za to. To není vnímání. Řeknu ti o tom, co je za to, za tím. Je to anasújavé vigjánam. Anasújavé znamená zkreslené, nereálné, špinavé a v ájurvédě se používá slovo vikár a dóš. To, co je kontaminované, předělané. To an není, nic takového není. Je čistým ryzím gjánem, poznáním, skutečností. Řeknu ti, co je za tím, řeknu ti ta moudra, řeknu ti principy.
Vigján slovo znáte z jógy - vigjánmajakóša. Z ájurvédy znáte vigján jako jednu z vlastností mysli. Všeobecně akademicky to slovo vigján přeloženo je výmysl, věda. Věda je výmysl. Vigján sahitam. A na čem visí věda? Co je vědecké? Na tom, co má podklad logiky. A logika je pole pro rozum, pro inteligenci. To je podloženo ze znání, které člověk má. Má o tom ponětí a pak říká, že je to logické. Nevím, jak chápete slovo logické. Nějaké ponětí o tom máme, ale není zcela odhalené. Je to jen ponětí. Ponětí se rozbalí, odhalí a více začne fungovat ponětí a pak člověk jde na celkové pochopení. Když dojde k celkovému pochopení, pak tomu člověk říká, to je logické. Pokud celkové ponětí není, tak zůstává neznámo, tak je nepochopeno. Platí, že chápáním se rozrůstá ponětí. O čem trochu známe, jako vědci někde v přírodě něco vnímají, začnou o tom uvažovat, tak mají nějaké ponětí, Když dále s tím budeme pokračovat, tak narazíme na to. Pak se začnou vědci soustředit na to ponětí, povrtají se v tom, kouknou kolem dokola a vznikne výmysl, výzkum. Pak se říká: Napadlo mě tom to fakt takto je. K tomu, když dochází, to je vigján, to znamená, když gján vylézá ven. Gján sahitam, a to se pak naše důvěra dotkne přesvědčení a když se dotkne přesvědčení, pak může začít proměňování a vzniká důvěra. Vznikne šraddhá a člověk už vidí symptomy, následky a okamžitě má k dispozici skutečnost, z čeho symptomy vychází. Z vigján, z vigján sahitam. To má logický podklad. A co je logika, to jsem vám vysvětlil. Tak to chápu já. Ale vy můžete mít jinou krásnější definici logiky. Definici logiky můžete probádat. To je cizí slovo, není české, tedy porozumět jeho významu, jak vzniká, jak roste a co to dělá. K čemu logika přispívá a jak se rozrůstá, to je práce každého čtenáře.
V prvním verši deváté kapitoly Kršna říká: Budu ti vysvětlovat, to, co je čisté, ryzí, skryté, za to (tím). Člověk, který se teprve rozrůstá, za to nevidí. Ale když je mu servírováno do uší, do očí, do nosu, na jazyk, tak má možnost se toho „za to“ dotknout. Přijít na to, co je za to. K tomu je pravakšjám (říkání, vysvětlování). Teď budu říkat tajemství za to, které je ryzí a podložené logikou. Tak když naše vlastní logika nefunguje, vlastní rozum nemá dosah, tak potom vezmeme žebřík, abychom tam dosáhli. Ty štafle, to je to cizí vysvětlování, sami nechápeme. Jako malé děti neví a nenapadne je, co je uvnitř zásuvky a co to dělá. To ví rodiče, a tak rodiče říkají: Nestrkej prsty do zásuvky, bude tě to bolet, tam bydlí elektrika. To znají rodiče a dítě, pokud má tendenci růst a možnost chápat, tak poslechne. Řečení rodičů je guhjatam, guhjatam sahitam.Tak v životě už nezkusí strčit prst do zásuvky. Ale když má dítě tendenci zapomínat nebo si neumí přebrat gján, znalost, tak strčí prst do zásuvky a pak je půl dne v nemocnici, protože nebylo schopné přijímat pravakšjám (mluvené, řečené). Takto porozumět slovům verše.
Guhjatam pravakšjám. Budu ti říkat tajemství. Anasújavé gjánam - co je čistý gján, vigjána sahitam podložený logikou. To všechno říká kvůli tomu, přesvědčuje, že když se nad tím zamyslíš a přineseš dobré štafle, žebřík a když se ho chytneš, tak rychle vylezeš nahoru. A když nemáš oči, jsi slepý a nevidíš štafle a jsi handicap, nemáš ruce a nohy, můžeš slyšet, ale štafle nepomůžou. Člověk nemůže sáhnout, protože nemá ruce, nemůže vidět, protože nemá oči. Takové dítě, kterého maminka již desetkrát upozornila, nechápe a neuposlechne. To je mudh (hlupák, blázen). Tady jsou rady zbytečné, protože nevyrostlo a neumí pochopit a promyslet. Tam je to zbytečné. Ale kdo to umí, jak rychle to umí, jak prudce to umí, tak rychle chytne žebřík a když potřebuje, vyleze nahoru. Takže vigjána sahitam.
Jadžgjátvá mókšjaséAšubhát. Jad (to); jadžjátvá (ten, kdo to vezme); mókšjasé (osvobodí se od). Mókšjasé není osvobodit se, ale osvobodit se od nebo z. S teď slovíčko Ašubhát. Nejdříve co je to šubhát. Co to je šubh? To je štěstí. Bhát je slovo z bhú (jev). Jev, jevení štěstí je šubhát. Ašubhát je opak, jevení neštěstí. Co je štěstí? To, co přispívá k záměru života, k záměru konání. To, co přispívá je šubh a co nepřispívá je ašubh. A nakonec to bh a t kombinace je jev. Jako je slovo prabhát (vycházející Slunce).
Tak v sanskrtu se zdraví dobré ráno a říká se šubhprabhátam. Takto se zdraví šťastné vycházející slunce, začínající den, z toho je šubhátam a to znamená šťastný začátek, a pak ašubhátam - nešťastný jev. A z toho mókšasé - osvobození od nešťastného jevu. Nešťastný jev je kvůli neznání, nechápání, nepochopení, tmě, hlupáctví. Z toho je neštěstí. Když maminka říká nestrkej prsty do zásuvky a dítě je nestále strká, tak má podezření, že je dítě hluché, že není inteligentní. Běhá k doktorům, jestli fungují uši, IQ funguje, roste. Jestli nepatří do zvláštní školy. To je samé neštěstí a kde je samé neštěstí, je trápení. Neštěstím rozkvétá trápení, bolesti, zklamání, nespokojenost. Kde je štěstí, tam tyto věci nejsou. Všechno se rozrůstá. Maminka jednou řekne a dítě už nikdy nestrčí prst do zásuvky. To je štěstí, že dítě pochopilo, věřilo a nedělá. Dítě není hlupák a není v nemocnici po elektrickém šoku.
Kršna říká: Takový čistý gján, skrytý je podložený vigjánem. Vigján, logika je tam, kde trochu o tom ponětí máme. Slovo výmysl znamená, že něco o tom v mysli je. Z toho se vychází a když to je, tak soustředěním, sílou, vytahováním to vyleze ven. To je vigján, věda, výmysl. Když to tam není, tak nic nemůže vylézt. Když je v noře myška, tak může vylézt, ale když v noře nikdo není, tak z toho nevyleze ani pavouk.
Výmysl je vše, co je v mysli a z toho se vyvrtí ven, výmysl. To jsou logiky, které částečně známe. Když tam něco je, tak může vylézt ven, tak tomu říkáme výmysl. Z mysli ven. Když tam nic není, tak co má vylézt ven? Nic. Já ti řeknu něco, co je podložené logikou, vigjánem a jeho znáním, jeho uchopením budeš osvobozený od neštěstí.
Takto úvodní verš 1 říká, co to může znamenat. Co neznám, to vám nemůžu říci. To je vaše síla, vaše důvěra ve mně, že co říkám, to můžete považovat za správné nebo o tom pochybovat. Když to berete jako pochyby, tak z toho nemůžete do sebe nic vložit. A když k tomu, co říkám máte šraddhá, důvěru, tak to může vstoupit do vašeho uvažování, do vašeho nitra, důvěry a můžete rozkódovat své poznání, své pochopení. Tady je porozumění tomu, co je za to, co to je logika, sahitam (s logikou) a co je mókšasé (osvobození se od). Vyhýbat se neštěstí a osvobodit se z neštěstí.
Zítra bude kapitola Radžavidhja. Slovo rádž znamená vládnutí. Slovo rádža je to, co vládne. To, komu vládne, jako stát. Jako Česká republika, Slovenská republika, to je rádž. Rádž, rádži, rádža, mahárádža, kdo vládne. Vidhjá jejich umění. Ze slova vid-znání. Znání pro vládnutí - rádžvidhja - jak se vládne, jak vládne vlastní mysl, jak vládne cizí mysl. Kde je slovo vládnutí, to je umění, jak se ovládají pejskové. Rádžvidhjá - umění vládnutí, tajemství vládnutí, školení vládnutí. Autovidhja - znamená řidičský průkaz, autoškola. Jak vládnou autu, jízda autem je autovidhja. Jak se vládne opicím, hadům, krokodýlům to je jejich vidhja, umění. Manóvidhja - podobné jako české vidění, vědění, znání.
Gudhajóga, to, co je uvnitř skryté - znání, odhalit to, co neznám. Tak ten balíček složitých neznámých sloučenin rozbalit, najít co je skryté za tím. O tom je celá devátá kapitola. Ovládnout to, co není vnímatelné.
Marci: Využijeme tu slovíčko analogie, vyvození?
Govindží: To je všechno ve vigjánu. Analogie je ze slova logie. Základem analogie je logie. To je anglické slovo. Když není logika, tak nemůže být analogie. A logika může být tam, kde je ponětí. Ponětí musí vylézt ven, vyčistit ponětí. Ponětí znamená vynětí, výmysl. Co znamená české slovo ponětí?
Luky: Ponětí je po vnímání, po vejití dovnitř.
Viza: Znání, mít ponětí, poznání.
Govindží: Když je uvnitř něco, tak to vyleze. A když tam nic není, tak co bude vylézat ven? Lidé říkají: Já jsem o tom neměl ani ponětí. Kde nic nebylo, nic nevyleze. Když jsou znalosti, něco může vylézt ven. Když tam nic není, tak nemůže nic vylézt, ani myška. Když v rybníku žádná není ryba, tak co chytneš? Žádná ryba nevyleze. Nebude. Když není zájem, když nejsou v záhonu žádná semínka, co z toho vyleze ven? Žížaly, ne stromy a rostliny. Záleží, co tam je. Slyšel jsem, že se tu říká, že naděje je poslední. V noře bydlí naděje, ta vylézá z nory poslední. Po liškách, myších, mravencích jako poslední vyleze z nory naděje. A co je naděje? To je nic. Poslední vylézá nic. Ta naděje umírá poslední. Co jsi chytnul v rybníku, kde nejsou ryby? Naději. Naději jsi chytil na háček a můžeš si ji upéci a sníst. Jak se naplní břicho z této smažené naděje? To jsou nadějáři. Nadějář, který drží nic a čeká, co z toho bude. Trochu popřemýšlejte o slovíčkách. Zkuste pochopit. Hlavně nehledejte naději. Ta neexistuje. Hledejte to, co tam je.
Vždy se musí přemýšlet, když se nepřemýšlí, je démon v hlavě. Když je démon v hlavě, tak se nemůže přemýšlet. To bude v dalších verších. Kde se nepřemýšlí, rodí se démon. Vznik démonů je nepřemýšlení.

श्रीभगवानुवाच šríBhagavánuváča (Bůh vypráví); इदं idam (teď, to); तु tu (tady); ते té (tobě); गुह्यतमं guhjatamaṁ (tajné, vzácné, největší) ; प्रवक्ष्याम pravakšjám (řeknu, objasním, vysvětlím); यनसूयवे anasújavé (bez pochybností, bez pomluv); ज्ञानं gjánaṁ (znalost, poznání); विज्ञान vigjána (realizace, uvědomění); सहितं sahitam (spojené, společně); यद jad (to, když); यज्ज्ञात्वा jadžgjátvá (znajíce, vědouc); मोक्ष्यसे mókšasé (osvobodit se od); ऽशुभात् asubhtit = nedobro, skutky vedoucí k nesvobodě.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>