Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

slabiku Óm pronáší, nedvojné Brahma v sobě ukotvil, na Mne s myslí upřenou, ten když své tělo opouští, Nejvyššího cíle dosáhne. ||8-13||

---

---

Kostič: slabiku Óm pronášeje, o brahma, o mně rozjímá, tělo opustiv odchází, -ten jde cestou nejvyšší.

---

Komentář Govind:
ओम aum = posvátná slabika ÓM; इति iti = tak, proto; एकाक्षरं ékákšaraṁ = jeden
Tento verš navazuje na 12 verš, kde byla mantra: ÓM tvé přání, je pro mě rozkazem. Můj den a noc, jsou tvým majetkem. Znamená cokoli se děje, jsem na cizí půdě, půda je tvoje. Stačí jen jeden řádek, aby pořád duněl. Jako kolovrátek. Když je něco v hlavě, nějaká práce, peníze, vztahy, cokoli, tak si vzpomenout. Okamžitě je člověk svobodný. Opakování ÓM je vytahovák. To vytáhne, když je zásek.
Určující je to, co je v srdci. Když je v srdci klid, pak automaticky může dojít ke zklidnění bedny. A zklidnění bedny znamená nervy, hormony, metabolismus, tělo, fyziologie. Když se zklidní bedna, tím pádem se zklidní srdce, to jsou emoce, to když se zklidní, zklidní se mysl, hlava se zklidní, fyziologie se zklidní, zklidní se tělo. To je paráda. Toto jednoznačně vyplývá. Gjánem, poznáním se nic nemění v okolí. Tím se mění pouze člověk sám. Takže tím nepřichází bohatství, peníze, vztahy, to nic nevytvoří. Takže duchovní praxí zůstává okolí stále stejné. Akorát praktikant u něj se všechno otočí. Toto je princip. Duchovní praxe je pro osobní vývoj, ne pro okolní vývoj. Ti, kterým vadí úkoly, jim nepomůže duchovno. Lidé se spoléhají na astrologii, kameny, něco dělat a změnit okolí. Celou dobu se člověk snaží měnit okolí. Ale to je absolutně nemožné. U něj není duchovní praxe. Je to jen chamtivá praxe, řešit a měnit okolí. Ne sebe. Tudy cesta nevede. Tam žádný náznak duchovní praxe není, když drží člověk v hlavě okolí. Duchovní praxí mění svou vlastní hlavu. Ta se změní přes srdce. A přes srdce znamená mysl a mysl znamená emoce. Emoce jejich změna je pouze gjánem. Emoce jsou podle toho, jaký je gján. Když je chamtivost, chtivost, touhy, tak jsou litiny. A litina potom stále ježišmarja, to je hrozné, ... takže to jsou kvalita gján. Když je gján, tak emoce jsou okamžitě změněny. Když vezmeš nůž a koláč nebo bramboru, tak jakmile se spojí, hned je rozřezáno na dva kusy, jestli je to brambora nebo koláč, nůž raz dva a fik. Když přijde gján, tak emoce raz dva odřízne. A tím pádem je mysl je jiná, tím pádem potřeby jsou jiné, musím i důležité je jiné. A podle toho je fyziologie, agni, guny, tělo je jiné a život je jiný. Gján působí přímo na emoce. Jestli stále emoce zůstávají, tak gján je daleko za mraky. Jako když Slunce zakrývají mraky, dole je tma a chlad. Slunce je, ale na Zem nepůsobí. Když přijde gján, tak strašně svítí, žádné mraky. Takže gján působí přímo na emoce. Jestli se emoce ukazují a jsou, tak gján není, je ještě daleko.
Takže když emoce není, tak je holý gján.
Ještě pláčeš Vizo?
Viza: Už jsem dlouho neplakala.
Govindží: Vypadá, že chodíš na gján.
Už se o tom mnohokrát mluvilo, že když přijde gján, poznání, je mysl, emoce, hlava, fyziologie, tělo to všechno je v klidu. A jak k tomu dojde? Nejprve k čemu dojde, z toho vyjdeme. Emoce, mysl a rozum je klidný. Ale jak k tomu dojde? To přináší trénink. Jóga k tomu musí přivést. Klid emocí, prán, fyziologii a tělo. K tomu musí dojít. Tréninkem přijde změna. Všichni jógoví cvičitelé by měli přivést klid. Ne nohy nahoru a nové legíny. Musí přivést klid. Co znamená klid?
Viza: Když je gján, v emocích, v rozumu.
Govindží: Co se stane, když přijde gján?
Viza: Zklidní se emoce.
Govindží: Zklidní se emoce, musíš tomu porozumět. Zapiš si to bod po bodu.
1. Gján proměňuje emoce.
2. Emoce proměňují rág a dvéš a vášeň.
3. Rágy, dvéši, vášně proměňují prán v hlavě.
4. Prán znamená práce v hlavě, znamená rozum, interpretace, rozlišování, přemýšlení.
5. A toto rozlišování, rozum proměňuje přesvědčení.
6. Přesvědčení proměňuje čitt.
7. A čittem je proud napětí, hormony ve fyziologii.
8. Fyziologie proměňuje strukturální tělo, a to jsou orgány, tkáně a tělesné části.
Toto je práce pro cvičitele jógy. Podle Bhagavadgíty má toto cvičitel dělat, neboť to přivede změnu do praktikantů. Neprodávat karimatky kundalini, v lednu čakra múladhara, v únoru bude modrá, v březnu zelená, žlutá, červená karimatka. Ne, to není jóga. Těch osm bodů přivést do praxe cvičitele jógy.
Co je ve smlouvě cvičitele jógy? Cvičitel má být mistrem této techniky a jeho hlavní, produktem je toto přivést k cvičenci, jinak to není cvičitel a je to divadelní a cirkusák. Když tohoto je člověk schopný a přivede klid do celého těla a tím pádem do života, pak je to možné. Když k tomuto dojde, pak je možné mu říkat cvičitel jógy.
ómitiékakšarambrahma. Je to jen prví slovo omitjékákšaram
Vyslovuji každé slovo zvlášť. ÓM ITI ÉKA KŠARAM. To je z Manduk Upanišady, z Védanty. Óm známe a ékakšaram rozdělíme na éka (jeden) a kšaram (znak) Brahma. Brahma má jeden jediný znak a tomu se říká ÓM. ÓM je znak, který kreslíme a je to několik písmen dohromady. Je to znak, který je věčný, ze které neubývá a nedá se ubrat. Takové je ÓM, takové je Brahma, jehož symbol, znak je ÓM. Brahma neubývá. To je definice Brahma a jeho znak je ÓM.
ÓM znak je Brahma a je neubývatelný, stejně jako Brahma nezničitelný, je jednotou, je nedvojný.
omitjékákšaraṁ brahma vjáharanmámanusmaran
Je to prosba, aby ÓM znělo vnitřním hlasem. Vjáharanam znamená vyslovit ÓM ne, aby to slyšeli lidé, ale bylo v mém přesvědčení. To, co slyší je neubratelné. Když dojde ke 12. verši, pak se zvedne hlas ÓM a člověk si vzpomene na dvě věci ómitjékákšaraṁbrahma
Tedy v první řadě znát, že ÓM je znakem Brahma. A dále pokračuje verš - mám anu smaranam. Mám (mě); anu (ve svém) a smaranam vzpomínáním. S tím zvukem se na mě vzpomíná. Brahma není poslední, poslední je ÍŠÁ paramátmá. To mě znamená ten ÍŠÁ, protože i Brahma, i OM je něco. Je stále něco, ale ÍŠVARA PARAMÁTMÁ nic není. Je rozdíl, když se řekne nic a něco? Je. ÓM je něco nebo nic? Je něco. Takže vyslovit ÓM je ještě stále něco a vzpomenout na Nic. NIC a vyslovit ÓM, vzpomenout si na NIC a vyslovit ÓM. Když budeš mít oltář s ÓM, vidíš ÓM, slyšíš zvuk ÓM, to je pořád něco, ale cíl je NIC. Ale toho se nemůže rovnou dosáhnout. To nelze, protože je pořád identita vzhůru. Když je identita, tak se dá vyslovit, jinak by se to vyslovit nedalo. Takže vyslovit, vidět, soustředit, mít jen jedno a to je ÓM.
Jak tvar znak ÓM ten znak mít a vidět, to je smyslový předmět očima vidíme znak a ušima slyšíme zvuk ÓM a myslíme na NIC – na Íšvara paramáta
Když takovýto trénink běží, omitjékákšaraṁ brahma vjáharanmámanusmaran
Takto, kdo praktikuje jah prajáti tjajandéham opustí tělo v tomto stádiu. Verš 12. je příprava a ve 13. verši je rozřešení. Znak a zvuk ÓM také automaticky zmizí a padne do NIC. Kdo toto praktikuje, tak při opuštění těla, toto zůstane, ÓM a Nic ÓM a Nic. Sa játi paramáṁ gatim. Tak ten jati získá dostane param gati nejvyšší cíl, splyne do Boha. Takto je celý verš, ve kterém Kršna říká, jak jednoduše v kterékoli ze čtyřech částí života, mohou dosáhnout mě. Je pak boží. Pořád zpívat ÓM a to jsme začali:
ÓM tvé přání, je pro mě rozkazem.
Můj den a noc, jsou tvým majetkem.
Když se vysloví: Je tvým majetkem, cítit, že jsem na cizí půdě. Tím zpěvem člověk tlumí svou identitu a rozjasňuje se. Proto jsme měli před dvaceti lety Ómcentrum na Žižkově. Dalo to možnost žít s pocitem, že to není já, je to ÓM. Je to jeho. Tento pocit mít neustále, s tím žít, pak si člověk může automaticky vzpomenout.
Praxe trenéra pak ho nic ho netrápí, není strach ze samoty, protože je stejně na cizí půdě. Strach je tehdy, když máš něco. Když nic nemáš, proč mít strach? Ukradne ti někdo něco, když nic nemáš, když je to všechno cizí, boží. Tak jaký strach. Co máme i to je cizí, je tvým majetkem.
Den a noc i to je cizí. Strach i obavy automaticky zmizí, když si člověk vzpomene, že den a noc nejsou moje. Viza: A v které z těch čtyřech fází života se toto cvičí?
Govindží: To je automatické, je to součástí kultury. Život je rozdělen na čtyři části a toto se děje automaticky ve všech částech. Ve všech částech života se snaží být každý nejlepší, to může být i brahmačarja, grahast, ... i díky
této praxi dojde. Tak dosáhne třeba v dětském či odcházejícím období sanjás cíle.
Ve všech obdobích je možné být osvobozený, být realizovaný. Jak? Takto, když není nic moje, tak chod a trápení dítěte, rodiny, odcházejícího není. Kdykoli, když dojde k přijetí, že den a noc je tvým majetkem, tvé přání je pro mě rozkazem, strachy nejsou. Kde je potom trápení, obavy, strachy. Kde jsou? Je jedno, jestli jsem v žumpě nebo na hradu. Obě jsou tvým rozkazem. Je to šumák. Když je taková praxe, tak je to svatá bytost.

Všechno, co je tvoje je cizí

Janda: Když všechno, co je tvoje je cizí, pak všechny obavy a strachy mizí.

ब्रह्म brahma = Brahma; व्याहरन vjáharan = pronášet, recitovat, zpívat; माम mám = mne; अनुस्मरन् anusmaran = upnout mysl na, vzpomínat na, myslet na; यः jaḣ = kdo; प्रयाति prajáti = odcházet, umírat, opouštět tělo; त्यजन tjadžan = zříkat se, zanechat; देहं déhaṁ = tělo; स sa = on, ten; याति játi = jde, získává, dosahuje; परमां paramaṁ = nejvyšší; गतिम् gatim = cíl.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>