Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Šrí bhagaván, Kršna říká Ardžunovi: Ó, Ardžuno, synu Prthví, nic jiného nemůže být vnímáno, když jsi absolutně ve mně namočený, když je celá mysl závislá, spojená se mnou, v tu chvíli vše kompletně o mně znáš a takto mě i uslyšíš. ||7-1||

---

---

Kostič: Vznešený promluvil: Ty, Pártho, spjat myslí se mnou, do jógy zcela ponoř se,ke mně uteč se a poslouchej o tom, jak plně poznáš mě.

---

Komentář Govind:
Šrí Bhagavan (požehnaný, blahoslavený); uváča (řekl, pravil). Bhagván, Brahma, Bůh, Kršna pravil: Majja asakta manáh.
Majjá znamená na mě, ásakt – je třeba nalézt významově vhodné české slovo, protože české slovo závislost není přesné, má jinou barvu. Zde ve verši je závislost použita ve významu pdobném jako pracovník, úředník je závislý na práci. Jako mravenci jsou závislí na zrníčkách, jako motýlci jsou závislý na kytičkách. Ryba je závislá na vodě. Nevím, zda slovo závislý je použito správně. Když se člověk ztotožní s jiným, tj. že já koukám na rybu a vidím, že ryba je závislá na vodě, tak jde o význam českého slova závislost, kde já jako třetí osoba vidím někoho na někom nebo něčem být závislý.
Když se člověk ztotožní s rybou a řekne já jsem ryba, pak tu závislost na vodě nevidí. Člověk sám na sebe nevidí, na čem je závislý, tam se slovo závislost nepoužije. Mohu říkat z legrace, aby se ostatní zasmáli, že já jsem závislák na čokoládě.
Význam sanskrtského slova ásakt je tento: Já, ryba, vidím vodu; já, mravenec, vidím zrníčka; já, motýlek, vidím kytku; Za tím žádná závislost není vidět. Myslím, že český význam slova závislost je zde neplatná. Slovo které se výzmanově blíží sanskrtskému slovu asakt je omámení. Chápat význam slova omámení: motýlek je omámený kytičkou, prase je omámené bramborami, pes piškoty. Člověk je omámený vztahy, majetkem, proslulostí. Každý sám má na něco závislost. Je třeba dobře porozumět překladu slova ásakt. Je možno použít i slovo závislý, ale ve významu sám sebe závislý ne někdo závislý na někom, něčem. Prase samo je závislé na bramborách, motýl na kytkách. Ty ho táhnou, ty zaměstnávají čas jeho života. Čas utíká do závislosti. Čím je někdo závislý, tam čas utíká. Tak z čeho se vyrábí ta závislost? Z touhy, z připoutanosti, z považování důležitý, potřebuju, musím. Z toho je vyrobená závislost.
Majja ásakt maná (mysl).
Čím jsem? Myslí jsem. Celá mysl je závislá na mě, Pártho, Ó, Ardžuno, synu Prthví. Závislost je určitým spojením. Prase se spojí s bramborami, motýlek s kytičkou. Člověku utíká čas na vztahy, obavy, hromadění, proslulosti. Věnuje čas na posbírání peněz. Je na nich závislý. A ta závislost zaměstnává život, čas utíká.
Když je závislost na jádru semínka, tak broskev je závislá na semínku a prožívá ho do jádra. Takto člověk prožívá sebe, to jádro, to nic, šumák, zvuk ticha. Podobně být fanouškem hudby, tak je závislost na melodii zpěváka. Fotbalový fanoušek je závislý na dívání na míč, který se táhne k jaké brance, tam je utopený a čas mu utíká. Čas na fotbale je spojený s míč a divák, melodie s posluchačem, jídlo se žroutem. Maminka spojená s dětmi, manžel s manželkou, pracovník s kanceláří, to je jóg. To je spojení.
Kde je mysl spojená se mnou. Říká semínko, kde je broskev spojená se mnou, to znamená, kde broskev o své slupce neví, o dužině neví, stejně jako když se divák dívá na fotbal, tak už není vidět manažer klubu, neví o něm, to vše je vynulované, je jen ten míč. Podobně prase vidí jen bramboru a nic jiného. Mravenec jen zrníčko cukru a nic jiného nevidí. To je omámenost, namočenost, to je ásakt.
Když je jogin závislí na mě, vidí jen mne a nic jiného nevidí. Když člověk sedí v tichu, nic se nevidí a neslyší, pak se uslyší i ten zvuk mne (Kršny, Boha). Když se divák plně soustředěně dívá na ten balon, jak se táhne mezi Ronaldovýma nohama, tak vidí čistý gol. Když prase vidí bramboru, nevidí strop, druhé prase, vidí jen bramboru. Praktikovat takové žití. Jaká praxe? Být na mě závislý, se mnou spojený.
Na mě závislý prožívač, kdo mě prožívá, to je praxe prožívání. Juñdžanmadáśrajaḣ. Juňdžan mad -euforie, ášrajah - závislost. Když je závislost do té euforie, tak to znamená absolutní ztracenost. Když je člověk v něčem zcela ztracený, zcela ponořený, utopený, tak není schopný vnímat nic jiného. Když vrtám šroubek do dřeva a jsem ztracený v tom vrtáním, tak jsem v euforii, jsem omámený, absolutně namočený a i když říká Janda, že je to křivé, tak neslyším, jsem absolutně namočený. Takto když je manžel namočený do fotbalu a manželka se zeptá, podáš mi ten hrneček, tak manželjen řekne: trhni si nohou, mlč, vše je rušivé, to je madášrajah - takto je člověk, když je namočený do semínka, do jádra.
Druhá část verše: asaṃśajaṃ samagraṃ māṃ jathā gjāsjasi tadšṛṇu.
Asamšajam - bez pochyby. Když je člověk absolutně namočený, bez pochyb. Kam je namočený? Do mě (říká Kršna). Když motýlek je absolutně namočený do kytičky, mravenci jsou absolutně namočení na to dotáhnout zrníčko cukru do mraveniště. Viza nevnímá nic, je namočená do překládání slovíček. Taková praxe, bez pochyb. Samagram – absolutně všechno. Takto říká Kršna Ardžunovi: Ó, Ardžuno, nic jiného nemůže být vnímáno, když jsi absolutně ve mně soustředěný, není nic jiného, v tu chvíli vše kompletně o mně znáš.
Když jsi absolutně namočený do mě, tak vše kompletně o mne znáš. Jako Jágr, když se absolutně namočený do zapojování drátů, tak kompletně zná, kde může být zkrat, kde co bude svítit. Je v eufórii z drátů a do nich je absolutně namočený, tak je kompletně zná. Jako prase je namočené na bramboru, tak když spadne půlku mimo pusy, hned ví, kde je a kam má natočit hlavu. To je úplně soustředěné konání, nejenom konání i bytí. Bytí je slovo času.
Tento verš nás vede do lekce krijajógy. Jde o absolutní namočení. Ne, že zkusím to a zkusím tamto. To není jen na chvilku. Jen na chvilku - to je prase hledající bramboru, bude možná tady, možná tam. Takto když děláme, tak jsme létající moucha, nemůžeme se namočit do euforie. Kdo je namočený, pak je absolutně vše rozeznáno. Když Viza jí polévku a je absolutně namočená do vůně, chuti polévky, tak ji celou kompletně zná. A když je hlava v překladech, a jí polévku, pak nic nevnímá, je namočená v práci a dělá co? Jí oběd. A když ji spadne pavouk do polévky, vůbec nevadí, protože bedna je někde jinde. Děláme chyby protože není absolutní namočení do bytí.
Tad šrnu – takto mě tam i uslyšíš. Tam mě i uslyšíš. Kdy uslyšíš? Když úplně omámeně žereš to ticho, budeš znát kompletně ticho, mne, jsem ticho a ty mě budeš kompletně znát. Když jsem brambora, tak mne budeš kompletně znát, když mne budeš absolutně žrát.
Teď se zeptáme kámošky. Co to je, kámoško? Sklenice? Ano, sklenice. Je to reálné? Ano, je. Je to Irča? Je reálná? Ano, je reálná. A slovo Irča je reálné? Ano, je. Govindží: Takže realita je gjánendrijový obor. Kde smysly vnímají, je reálné. Jiný příklad je jméno Kamila, která není vidět, ale zvuk je slyšet. Je samotné jméno Kamila reálné? Není reálné. Pro koho není realné? Pro uši, oči, kůži, pro smysly není reálné. Je však reálné pro mysl, pro paměť. Pro ty je slovo Kamila reálné.
Jsem Kamila, to pro paměť není nereálné. Slovo Kamila je reálné, tak mysl, která nemá žádné oči, uši, má paměť, a to je také smysl, protože má také svou realitu, a to není halucinace. Já jsem Kamila, to je reálné, to není halucinace. Halucinace je zdání. Zdání je co? To, co není. Ale já jsem Kamila - to není zdání, to není halucinace, v paměti je. Takto v krijajóze ty věci jsou, to není zdání, to semínko, ta šťopka, ten proud, to ticho je, to není zdání. Meditace není halucinace. Jádro není halucinace, to není zdání. Co je halucinace, zdání, to jsou moje pochyby, když pochybuji, říkám tomu halucinace, protože to, co je, tomu halucinace neříkám.
Praxe krijajógy není praxe halucinace, není potřeba pochyby. Když je halucinace, tak to znamená, že jsou tam obavy, pochyby. Slovo halucinace je pro vyjádření, to je hranolka v dipu v kečupu, to je obava kečupem. Když není obava, tak halucinace není. To, co je to halucinace není, takto nitro, jádro je, a proto není halucinace. Upřesnit si slovo halucinace. Existuje je, a pak to, co je, to není halucinace.
Když cítíš halucinace, tak jsi bedna plná obav a když se s bednou ztotožňuješ, a proto škrtáš je a proměňuješ je do halucinace. To se stává častěji, když používá člověk slova nepromyšlené, nezpracované, pak vstupuje z toho jiný význam, zvýrazňuje a ten jiný význam je kořen pochyb o jádru. Když Góvind říká nějaké slovo, tak vy si chápete něco jiného, hledáte jiné slovo, a to je ukázka pochybování o pochopení, a to se pak musí vyjádřit. To je běžná věc. Takto jsou projevy.
Uděláme kapitolu, jak se realizuje projev, odkud přichází? Projev má svůj proud, své zdroje, a pochyby jsou jedním z nich, z kterých projev vychází. Nechápavost, nesouhlas, proslulost je udán, koňský hnůj pro projev, slovní projev.
Je třeba probádat, být v chrámu Komenského, navštívit jeho bednu a ptát se: Co jsi myslel tímto slovem. Když se absolutně namočíte do toho slova, úplně všechno o tom slově znáte. Když jste euforicky namočeni do slova madášrajah, tak význam slova je absolutně jasný, i v hlavě Komenského, a to nemůže dělat moucha, ta sedí na skleněném střepu, který nemůže píchnout, poškodit, sedne si i na špičku jehly a nic se jí nestane. Takto když říkáme různá slova, používáme různá slova orientované na proslulost, tak to nikam nevede. Takto upozorňovače, pomahače, mají různá slovíčka a výsledek nic. Nic se nestane, protože slova nejsou probádané, nejsou přesně na míru, není na míru podle druhého, je to jen podle sebe. A to dělá problémy. Takto máme slova nejdříve namočené se svou náladou, pak to říkáme, ale nepůsobí na ostatní. Není spojení žádné. Takže vyslovit, vyjádřit, cílem, co je, je spojit se s druhým člověkem přes uši. Tak slovíčka musí být přesně ušitá na míru. Když jen plácáme, jak já to znám, tak je to dotyčnému absolutně ukradené.
To je lekce pedagogická. Pedagog, když učí, tak musí říci tak, aby to posluchačům sedlo přesně jako ozubená kola. Cvičitel jógy, lektor, vysvětlovač, rádce, musí použít slovo, které sedne, ne které já znám a ty si s tím dělej, co chceš. Tam zapadnutí, propojení žádné není. Je mnoho věcí, které si můžeme uvědomovat.
Verš je o euforickém bytí s jádrem, je komplexní poznání, bez pochyb. S tím se člověk ztotožní, tím se stává jako se spojí Vltava s mořem, pak Vltava už není, je jen moře, a pak ta voda prosakuje všude, je jedno jeslti je to Austrálie nebo Afrika. Takto člověk, když se spojí s Brahmou, tak už není člověk, je jen absolutní Brahma. Jako Vltava padne do moře, tak Vltava už není, je moře. Ta voda Vltavy je absolutně promáčená, závislá s mořem. Pak tam slyší jen mořské vlny a velryby. Pak voda Vltavy uslyší jen mořské velryby.
Absolutním namočením dochází ke kompletnímu poznání. Je jedno do čeho se namočí, to kompletně pozná, jestli je to studium, vaření, sportování, psychologie, anatomie, práce, technika, pak to všechno celé zná. Když se Vltava absolutně namočí do moře, tak pak moře celé zná, kraby zná, ryby zná, ne že počká v Krkonoších, a čumí, kde je moře. Neuslyší žádnou hudbu moře.

DOPLNĚNÍ VYZNAMU SLOV.
Jsi v euforii namočený. mad je euforie. Význam slova ášrej. Tato sklenička je na stole. Tak existence, realita té skleničky je závislá na stole, stůl ji drží, takže sklenička je závislá na stole. Když tu stůl není, pak sklenička nemůže být na stole a je ve skříni, tak sklenička bude závislá na skříni. Sklenička je na stole a se stolem je v euforii. Stůj je pro ni ášrej, brambora pro prase je ášrej, cukrové zrníčka jsou pro mravence ášrej. Kancelář pro pracovníka je ášrej. To je závislé, to není útočiště. Je stůl útočiště pro skleničku? Stůl je podpora, je to taková věc, na které existence celé skleničky zaleží. To je význam slova Ášrej. Ášrej slovo je závislost. Ale my říkáme, že sklenička je závislá na stole. Ale to je jiná závislost než to, že kdyby měla sklenička mozek, tak by poznala, že je závislá na stole.

PŘEPIS VERŠE DLE VYSVĚTLENÉHO VÝZNAMU: Kršna říká Ardžunovi: Ó, Ardžuno, synu Prthví, nic jiného nemůže být vnímáno, když jsi absolutně ve mně namočený, když je celá mysl závislá, spojená se mnou, v tu chvíli vše kompletně o mně znáš a takto mě i uslyšíš.

मय्य majja, (mně, ve mně); आसक्त asakta (závislý, namočený); je myšleno sám sebe k. मनाः manáḣ (mysl), asaktamantis (ten, jehož mysl je spoutána s, spojena s); पार्थ pártha (syn Prthy, jméno Ardžuny); योगं jógam (Jóga, Jógu); युञ्जन juñdžan (praktikující, soustředěn v); मदाश्रयः madáśrajaḣ (závisející na mne, majíc ve mne útočiště); असंशयं asaṁśajaṁ (bez pochyb); समग्रं samagram (absolutně); मां máṁ (mne); यथा jathá (jak, jako); ज्ञास्यसि gjásjasi (poznat); तद tad (to, ono); **णु śṛṇu (uslyšíš)

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>