Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

A ze všech jogínů, kteří ke Mne upínají vnitřní já, je ten, který je vždy pevně přesvědčen, považován za nejtěsněji spojeného se Mnou. ||6-47||

---

---

Kostič: Kdo srdcem svým mne miluje, do mně pohroužen, mně věrný, ze všech jóginů znám je ten, co jógin v kázni nejlepší.

---

Komentář Govind:
Jak chápeme české slovo omámení použijeme tedy slovo euforie. Viza, když překládá vidí slovíčka, je do toho namočená, je to euforie, když neumí nandi na madgaténán = upřen na mne; nahradit! Bez v euforii. Máme před sebou nektarinku na talířku a nůž, budeme na to čumět. Gati probíhání. Viza při překládání hledá slovíčko a běhá ji to. Běh v euforii. Chod na štaflích, to co probíhá Když úča jede na jižní spojce, musím vysávat. Sedí v autě, ale je namočená v běhu euforie někam. Rozřízněte až do jádra, vydlabejte hezky To je jako člověk, kůži, svaly šlachy a hluboko má kost, to je noha. To nejez. Co se někoho zajímá v první řadě je kůže, jestli je svěží, scvrklá, Ve druhé řadě zajímá dužina, sval, sádlo, vazy orgány, to je žlutá dužina a hluboko je kost. Nemáme takový nůž a dostali bychom se až do semínka.
Angarátmaný je uvnitř. Co je v nitru pecky, tam je semínko. V nitru broskve je to z čeho je celá broskev pukla, ta dužina, kůže, slupka nevyráběla pecku, ta pecka vyráběla dužinu i slupku. S čím se ztotožňuje broskev, s kůží a dužinou a možná i s peckou. Uvnitř je jádro a od jádra se rozrůstá do všech stran. A v nitru je celý genetický kód ovoce. To nikoho nezajímá, o nitru a semínku, je zájem o vůni, dužinu, slupku a z čeho jsme omámeni, dužinou, vůní, šťávička z broskvičky, to nás zajímá jsme omámeni produktem ne výrobcem produktu, ten je hluboko pod peckou. Tomu se říká nitro, výrobce je nitro, tomu se říká antar
Átmana co sedí v nitru, co je živé, to je to, které celou broskev doplňuje. Když se podíváme je stopka a ta je spojena s dužinou nebo slupkou je spojený peckou je spojen se semínkem, tak nitro je spojeno se stopkou se stromem. Strom ne strom je vesmírný tok a tok spojuje pecku jádro, ne sval, dužinu, krev. Nitro je spojeno Tam je ta šraddha – pokora podstata, význam. V nitru to je šraddha.
Pitvání je celý člověk, chlupy jsou vizi vlasy, Kde je život broskve, strom, stopka, jádro to je átmá, broskev nemá ponětí o nitru, dokonce když sníme broskev, tak plecku s jádrem vyhodíme.
Takový jógín ze všeho mat gate nam je v chodu v euforii uvnitř v semínku. Když je člověk hluboko v semínku, jádru. Tam je ten cvrček, tichost.
Tam když se dostane dovnitř do semínka a tam je v euforii, a to je podstatné, to je vážné a tam z vážnosti, co je vážné – semínko, to je co, proud, který je před stopkou před stromem. Strom, který ej přes kmen spojený kořenem, kořen se svou zemí. Vlhkostí země, vodou. Ta stopka před zemí, okolím, co se děje v řece, přes tu stopku je v semínku Je šradhaván, ne halucinace, ale víra,
Je tam ve skutečnosti, bez obav - šradhaván Bhadžaté je zpívat. Nandi zpívá písničku o láska jsou moje zvířata, viza zpívá pořád recitování Když je člověk hluboko v chodu euforie a recituje to co je obklopeno, ten so jo mě to je proud, strom, louka, česká země, zeměkoule, vesmír, deště, slunko to je já, kršna, Brahma bůh, to je pře stopku do nitra, tam je.
Jógín, který uprostřed hluboko běží euforie, víra, žádné halucinace, tam skutečně To je juktatamó – to je ten nejlepší matah názor, přesvědčení.
Nejlepší mati přesvědčení je být v jádru s euforii bez pochyb, je se mnu spojen. A to je nejlepší jogín, mezi všemi.
Dálo se to poznat?
G-pozná ten kdo je.
Jak broskev chutná, pozná ten, kdo to polkne, kdo to nepolkne, jemu broskev nic neříká ani nic neví to je parókta to vyprávění je cizí, pokud není spolknuté. Pro koho je pravda, jak chutná broskev? Pro toho, kdo polyká, kdo čumí, ten to neví. Kdo polkne, ten to ví. Gján totéž, když se polkne, tak je cítit, pro toho, kdo to polkne. Vyprávěním se nikdy nedá říci, jak to chutná. To se dá jen cítit, nemít, představu odhad, ale ten, kdo polkne, ten ví. Žádné možná tak. Všechny představy se škrtnou, když dojde k polknutí, když nedojde k polknutí nedojde k vědění. Je to o praxi, o polykání, vědění je tehdy, když je zažito, jinak je to kec. Znáte vy chuť broskve, nelze předat jakou má broskev chuť, to je átmágján, který se nedá předat, může kecat, je ty broskve nádherně voní
Může to druhý člověk procítit. Když polkne, není třeba.
Vše co je cizí, cizoš, origoš je polknutí. Kdo to polkne? Kdo na to má. Ten je vhodný kandidát átmágján. Tam běží átmá gján samo. Voda se hrne do důlků, do jámy, kde jsou kopečky, tam voda nezůstane. Hrne se, kde jsou nížiny. Podobně gján protéká, kde je zájem, čekání, touha. Je připraveno a vítají mají květy a čekají. Ale přijde na hrbol vrchol, ale nezůstane tam. Voda se drží, kde je nížina, kde je šraddha To je vhodnost pro přijetí, pro naplnění a kde jsou trdla vystrčená na nich se voda neudrží, tam zůstane jen ptačí hovna. Átmá gján a parókta gján.
Antarátmanam antar v nitru, takovou praxi chci, aby probíhala na farmě, člověk utopený do nitra. Nebo venku co jsou práce, rodina, to je dužina, kůže slupka, a to považování za já a moje, mě, sambandh, hromadění.
Být s Bohem, s Brahmou. To je se mnou, kdo je uvnitř utopený je utopený ve mně. To je ten Bůh. Nitro, je hluboko v nitru a je veliký jako biosféra Spojená přes stopku, větev, strom, kořen, vodu, My se svou tupostí zasekáváme na povrchu. Jsme tupci, který neznají nitro.
Tupci jsou na povrchu a úspěchem jsou ptačí hovna. Vesmír spojený se stopkou a jádrem broskve, tam se dostat, Ťuk, ťuk, ťuk a dobrou chuť. Bůh je tam a to je ten Bůh Chuť je v dobré dužině. Mám kolo, mám rodinu, mám.. a z toho má trdlo radost. Jógín je v nitru a tam je v euforie. Je tam pořád Jinak trdlo. Blahopřejeme trdlům.
Ida a pingala, je stopka?
G- ano
J proč jsou dvě,
G- To je dualita,
J- Proč se přetáčí?
To je tok
Do je rozpohybuje? To je touha?
Můžeš tomu říci touha, touha patří panu zázraku.
Člověk zjistí, že touha je vesmír.
Proto kdo žije? Vesmír. Dužina nežije, to žije to jádro uvnitř.
Dužina nás zajímá, protože jsme trdla.



योगिना jóginám = jógín; अपि api = i, v, také; सर्वेषां sarvéṣāṁ = ze všech; मद्गतेनान अन्तरात्मना antarátmaná = uvnitř v pravém já; श्रद्धावान śraddháván = pevně přesvědčen; भजते bhadžaté = uctívá; opravit – recitování, यो jó = kdo; मां máṁ = mě; स sa = on, to; मे mé mě; युक्ततमो juktatamó = nejvíce vytrvalý; मतः mataḣ považovat. Prém: A ze všech jogínů, kteří ke Mne upínají vnitřní já, je ten, který je vždy pevně přesvědčen, považován za nejtěsněji spojeného se Mnou. ||6-47|| Kostič: Kdo srdcem svým mne miluje, do mně pohroužen, mně věrný, ze všech jóginů znám je ten, co jógin v kázni nejlepší.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>