Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó mocně vyzbrojen! Nyní, když znáš duši jako nadřazenou intelektu a držení mysli pod kontrolou inteligencí, zkoncuj s nepřekonatelným nepřítelem, který má formu touhy. ||3-43||

---

---

Kostič: Poznav to vyšší rozmyslu, sám sebou zpevniv se znič nepřítele, Hrdino, nedosažného jak touhu.

---

Komentář Govind:
Nad buddhi je vášeň, ale to je stejné jako Átmá. Takže poznáním se vášeň může proměnit. Poznání znamená Átmán, je to kolega, spolužák vášně. Vášeň se dá proměnit, a to se děje Átmá-gjánem. Když přichází gján - poznání, pak odchází vášeň, odchází ahankár, já, já, já zmizí. Intelekt je bez já, já, já. Mysl je bez já, já, já a smysly skoro nejsou. Všechno sice funguje, ale jinak. 
IT Honzík vydělává méně než ty, a tebe rozčiluje, že má větší nároky. Tímto porovnáním přicházíš k závěru, že má poslouchat. Tvůj vztek je vášeň. Ale protože jsi mistr Bhagavadgíty, uvědomíš si svou vášeň. A tak si řekneš, co děláš? Ty jsi vášnivá. Ale je třeba Honzíkovi vynadat, protože si hraje celý den hry, přestože je potřeba pracovat i pro rodinu. Tak mu vynadáš, ale je v tom poznání. Řekneš to bez strachu, bez emocí, protože jsi vědomá. V tu chvíli jsi vědomá a znáš i dopady.
Jako když vidíš na chodníku lano, nebojíš se. Když místo lana vidíš hada, tak se bojíš. Je to jenom o poznání. To dává pocit a z toho pak všechno vyplývá. A to je gján. Tak se může likvidovat vášeň. Lano se nepromění v hada, ani had se nepromění v lano. Had je had a lano je lano. Poznáním mizí veškeré emoce, protože emoce vznikají z vášně. Vášní člověk přemýšlí, ta je králem všeho. Krále může vystřídat gján. A gján může vysadit vášeň a může vykonat celé konání gjánem. Tak člověk nemusí za každou cenu řešit módu, mluvení, chování. Ať člověk žije kdekoli, stačí znát a být vědomý. Ardžuna měl jako voják problém, a tak Kršna říká, ty nejsi jógín, jsi voják, tak musíš bojovat. Nehraj si na svatého.
Neznamená, že kdo zabíjí, půjde do pekla. On může být v nebi a ostatní budou v pekle, protože on koná na základě poznání.  Je mnoho příběhů. Učitelé často vypráví příběh o Redásovi. Až budeš Deviko ve Vrindavanu, požádej učitele, ať ti řekne příběh o Redasovi. Je jich mnoho a jsou to nádherné příběhy. 
Redás je jméno oddaného. Někdy ho nazývají i Rabidás. O něm bude každý ve Vrindavanu rád vyprávět. Jeho život je plný příběhů. Co dělal? Opravoval a vyráběl boty z mrtvých zvířat. Znáš posvátné lidi v chrámech? Křičí fuj, fuj, když vidí, že je něco z kůže mrtvoly.
Takoví boží a vyšší se jednou procházeli a ten nejvyšší měl na holém těle jen šál. Na tváři měl malované tilaky a šlo s ním padesát žáků. Najednou učitel z horka omdlel. Všichni jen volali, že pan učitel spadl, je v bezvědomí. Upadl na cestičce, kde prodávali zeleninu, zmrzlinu a blízko byl také i Redás, který opravoval boty. Seděl u chodníku.
Tady máme stánky, ale v Indii sedí obchodníci na zemi, mají zboží vyložené na látce. Všichni, kdo jsou na cestičce, jsou kamarádi. Vzájemně si pomáhají, například požádají o nůž, o vodu. A tak když učitel spadl, hledali žáci pomoc. Pouliční prodavači je hned poslali za Redásem. Redás opravoval boty a používal kůži, kterou si namáčel v misce s vodou, aby byla kůže měkká a šla snadno šít. Té nádobě, ve které byla voda, se říká katoti. Šije se z kůže, která se namočí do katoti. Redás má před sebou učitele a ihned volá, Ó, vodo z Gangy, vodo z matky Gangy, prosím oživ učitele! Dal mu do úst kapku vody z katoti. Kapka učitele probudila. Učitel si uvědomil, že ho Redás, takový nízký a zbytečný člověk na zeměkouli, oživil tou špinavou vodou. Ukázala se povýšenost učitele. Ano, řeklo by se, že Rabidás, Redás pracuje s mrtvolami a půjde do pekla. Ale on ve své činnosti viděl Boha, tak konal s gjánem, bez vášně. A takovéto konání je automaticky konání bez připoutanosti.  
Pak ten nadhled, chápání, porozumění je samo. Hluboká oddanost. Automaticky přichází svatost. Nic není mé. Je to zbavení se sebe. Ahankár je pryč. 
Ahankár je pryč, mysl je ovládaná, automaticky jsou ovládané smysly a život jede. Takto gjánem - poznáním se dá vše měnit, vykonat. Karma jóga končí veršem, vykonávat s gjánem - s poznáním, aby nepřišla vášeň. Jinak je vášeň král, chce všude vládnout a může ji měnit pouze kolega gján, Átmá. Jen ty mohou vášeň vystřídat. Tím pádem buddhi - přemýšlení, konání všechno mění. Takto se uzavřelo povídání o konání. Žít a konat takto. Normálně bude vášeň vládnout. Ale její vládnutí má dopady. Takže trápení, nemoci utrpení, peklo, bolesti, to všechno jsou dopady vládnutí vášně. A když tu vládu vystřídá gján, tak se buddhi mění, man, vnímání - indrije se mění, konání se mění. A tato kapitola je o konání, jak vykonávat, jak dělat konání. 
Konání může být dělané s vášní nebo s pramenem gján. Kde je pramen gján, tam je dopad konání nebolestivý, odpoutaný, bez působení, ani negativní, ani pozitivní, bez vášně. Kde je na počátku vášeň, tam je bolest, trápení nebo radost. Jsou to plody vášně.
Kršna dává recept - změnit pramen, a to gjánem, vědomím. 
A v Sámkhja se vypráví, jak vystřídat vášně gjánem. Kde je gján? Je ve starých spisech, u učitele. Máme-li schopnost slyšet a vidět, pak vidění a slyšení přináší fakta. Jakou máme schopnost vidět a slyšet, znát fakta? Šruti a pravačan. Nám - jméno a rúp - tvar, to je to, co vidíme a co slyšíme. Je třeba, aby slyšené prošlo tělem. Moudrosti musí být užívané, nikoli jen přeříkané.
Kapila to popisuje v Sámkhja. Když je člověk s někým, tak si neustále připomíná fakta, neustále si je pamatuje. Čím je člověk déle v kolektivu, kde je poznání, kde to září, tím má větší šanci zbavit se vášně.
V rádiu slyšíme jen lalala a kdo komu co udělal. Když máme vášnivou hlavu, slyšíme vášně, není tam moudrost. Tak s kým jsme? Jsme řízeni neustále rádiem, a tak jsme rádiem. Jsme rádio epidemie. Jsme rádio a pak také šíříme rádio myšlenky. Jsme bulimie, vše vyzvracíme. Není v tom žádné moudro. Co jsme tady slyšeli, musíme hned jinde říci.
Člověk chce jen nalévat nebo chce poznat a pochopit? Má-li schopnosti, nabere si a pochopí. Nemá-li schopnosti, odejde hladový. Nasávat musí umět sám, i když poznání naleju trychtýřem, polknout musí člověk sám.
Dávající, léčitel, učitel je jako servírovací stůl. Schopnost přijímat musí mít člověk, student, pacient, hledající v sobě. Když tu schopnost má, jde to.
Mrtvé dítě kojit nejde. Matka může být jenom smutná, dítě je mrtvé a nikdy pít nebude. Podobně pacienti a klienti jsou mrtví. Nejprve je třeba je oživit. Pak můžeme něco dělat. Když není člověk schopný, co s tím? Zbývá lítost, všechno je zbytečné. Když stromeček netáhne výživu, vodu, dáte vodu dudlíkem do listů? Kořeny ji musí chtít, jinak je strom suchý. Je třeba ho vystřídat novým, který bude žít. Nedávno přišel jeden pacient. Ptám se ho, jestli chce být zdravý? Proč jste přišel? Chcete být zdravý? Ne, já nevím. Tak až to budete vědět, tak přijďte. Ten člověk nebyl připravený na změnu ve svém životě. Pacient musí vědět, že chce být vyléčen. Pak mu poradím, co má dělat. Do té doby nejde nic, v první řadě musí vědět. Jsou také pacienti, kteří říkají, že mají neléčitelný problém. Utvrzují se v tom, že se to stejně nevyléčí. Přicházejí s tímto názorem. Tak co tady dělá, když dopředu ví, že se nevyléčí? Je předem rozhodnutý, že bylinky jsou k ničemu. Doporučím cvičení a hned je na to reakce, že to nepomůže. Proč přišel? Pacient musí mít vlastnosti pacienta a ty vlastnosti jsou v ájurvédě jednoznačně řečeny. První vlastností je chtít být vyléčen. Pak lékař může pomoci. Pacient musí mít touhu se vyléčit. Když někdo přichází s rozhodnutím, že to nepomůže, tak se nic nezmění. Od takových lidí se držet dál. Jen hloupý lékař, léčitel zbytečně mrtvolám strká dudlíky do pusy. Pacient křičí a lékař krmí mrtvoly. Mrtvoly jsou v pohodě, ale krmič z toho má problém. Kdo bude léčit krmiče? Krmič je za chvilku na stejném seznamu jako mrtvoly. Maséři říkají, já jsem vysátý. Když se dotknu pacienta, ztrácím energii. Musí vědět, co dělají. Když vím, že dotýkáním ztrácím energii, tak proč se dotýkám? Na jedné straně se mi chce, a na druhé cítím, že ztrácím energii. Takoví lidé mají vyprodaný rozum, nepatří do salonu, neví nic. Jsou to neúrodná semínka, ta patří do odpadového koše. Farmář je nechce, zahradník je nechce. Zahradník se věnuje zdravým semenům, ta zalévá, o ně pečuje. Slovo para naznačuje to vyšší, ale tady se moc nechce přijmout, že šéf je vyšší. Lidé se přátelí jen s rovnocennými.
Je třeba konat s rozumem, s gjánem. Gján je ve skriptech, ve spisech a u učitele. Neustále vzpomínat, slyšet, vidět, mít ve svém okolí moudré, gjáni. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>