Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Hýbe se To, nehýbe se To, je To daleko, je To blízko! Je To uvnitř toho všeho, je To vně toho všeho.

---

---

Komentář:

Tadejati to jsou dvě slova. Tat a z toho je tad, „ta“ znamená úplně dolů na dno, „d“ znamená dávat, jati (džati), „j“ (dž) znamená zrození, „t“ znamená opět a „i“ znamená rozruch. Tadejati znamená to, co se zrodilo, vzniklo, to co žije a i to, co se nenarodilo. To znamená, jak říkáme v ájurvédě, že živočichové, zvířata a rostliny, to je náš biologický svět. Lidská hlava nikde jinde ani život přímo necítí. Že by člověk vnímal život v železe nebo hliníku, to se neděje. Někteří lidé říkají, že jedí maso, ale když vidí oči zvířete, tak ho nejedí. Kde jsou oči, tam je pro ně život, kde nejsou oči, tam pro ně život není. Takto lidé mluví o živém a neživém. Upanišady to chápou stejně jako ájurvéda, že živočichové i rostliny jsou součástí lidského okolí. Tento verš je pro člověka nebo pro jogína přímo ohnivým testem. Jenom ho znát, přečíst, poslechnout si, nemá vůbec žádný význam, pokud nevejde do praxe. Pouhé znalosti, pouhé přečtení a poslechnutí si není podstatné, z toho se nic nevyvine. Je to něco jako poškozené semínko, z toho strom nikdy nevyroste. Tento verš je přesně takový. Je to pokračování předchozího verše, jen trochu jinak řečeno. Jako maminka, která se nikdy neunaví opakováním stejné věci dětem pořád dokola. Tím se nic nezkazí. Opakováním maminky, vysvětlováním stejné věci neustále a každý den, se to dítě jednoho dne naučí. Ten den, kdy se to dítě naučí je u každého jiný. Proto se i tady neustále opakuje popis Brahma. Verš se snaží vysvětlit tvar, formu a podobu Brahmy. I když se bude zdát, že je to už úplně jasné, v praxi to nebude vůbec jednoduché. Jednoduché je přirozené, a co je přirozené? Přirozené jsou avidja, asmita, rág, dvéš, abhinivéš. Gján je nepřirozená věc a nástroj. Je to mimořádná věc a proto je to těžké. Není to automatické, automatická je neznalost, pýcha, já, ahamkár, ego, libo, nelibo, strach. To dominuje v každém lidském uvažování, v myšlení, v chování. Proto praxe o Brahma není jednoduchá. Člověk může začít, ale okamžitě ho jeho přirozenost přemůže a velice rychle zase na vše zapomene. V Iša upanišad je snaha vysvětlit, že živočichové i rostliny, celý svět, oba jsou prostorem Brahma. Taddure, znamená to, co je daleko. To znamená, že i gján je hodně vzdálená věc. Brahma, planety, mléčná dráha, jiné soustavy jsou vzdálené věci, i budoucí čas je vzdálená věc. I každá druhá osoba nebo předmět jsou vzdálené. Tadvantike, to co je blíže. To co je vzdálené, i to co je blízké. Co je blízké? Tělo? I to je vzdálené. Emoce? I ty jsou vzdálené. Duch, mysl, ego, kterým je skutečný pocit, že je já i tam. To co je veku i vevnitř, jsou vzdálené i blízké. Tadantarasja sarvasja, to znamená vše. Nikoliv, že něco jo a něco ne. Tadantarasja sarvasja tadu sarvasjasja to, co je vevnitř všech. jahjatah – vně. V překladu se píše - hýbe se, nehýbe se, je daleko, blízko, uvnitř i venku. Kde všude je Brahma? Není nic, co není Brahma. Tahle informace není jednoduchá. V dnešním světě je skoro nemožná. Včera jsem říkal Marci, že jsem se ocitl v Evropě, kde dominuje solidární systém. Tím je Evropa známá. Dokonce v ČR vládl padesát let systém, který byl postavený na soucítění, sjednocení. Právník, dělník, řemeslník, všichni byli považováni stejně. Říkal jsem si, že v takovém systému je nádherné toto zavést i do vlády. Oni jsou jako jogíni, kteří mají pocit, že jsou inteligentní a civilizovaní. A zároveň je to oblast na zeměkouli, kde dva lidé nemohou přežít v jednom bytě. Zpívají písničku o soucitu a bůh ví co, ale v praxi nemůžou žít ani dva lidé v jednom bytě. To je přesně tento verš. Proč to takhle je, když znají soucit, soudržnost, pomoc a lásku? Lidé to znají, ale přece je v praxi odpor, hněv, cítění individuality, pořád já, já, já. Tomu se říká znát a žít. Znát a žít fungují v jiných úrovních. Toto je skutečnost lidského života. Lidský život zná, ale dělá a chová se jinak. Minule jsme o tom mluvili, že znát jinak a dělat jinak, když mezi tím není soulad, je to druhá podoba agjánu, neznalosti, tmy, ignorace. Je jasné, že když dojde k trvalé praxi, to znamená několik uzlíčků času za sebou, realizace toho pocitu Brahma, tak veškeré napětí z obličeje zmizí. Vnitřní pocit rozbušeného srdce a arytmie zmizí. Tak najednou zmizí višam (nerovnováha) a je tam sam (rovnováha). Najednou je na obličeji úsměv, najednou je přijetí a nikoliv prosazování, protože to není třeba. Není nikdo, kdo by se chtěl prosazovat. Protože ve všech a všude a všechno je pouze Brahma. Když člověk ucítí já, v tu chvíli to už Brahma není, v tu chvíli je to nevědomost. Neustále cítit, vnímat předměty to je višajgján, poslední vlastnost mysli. Že je to hrneček, žena, muž, strom a všechno je odlišné a to nejsem já. Jsem manželka, muž, učitelka, řidička, ájurvédař, jogín, to znamená, že já nejsem druzí. Tento pocit je asmita, je avidhja, řízený libo, nelibo, rág, dvéš. To člověku dává neustále pocit, že sám je něco a to je to, proč vzniká prosazování a přesvědčování. Proč nedojde ke sloučení, k jógu, proč musí být vše oddělené. Díky těmto dvěma vlastnostem zůstává vše oddělené. To je dominance. Ve chvíli kdy člověk ve všech vidí Brahma a sám je Brahma, tak pro žádný neklid, rozpor, nedorozumění, hádky, strachy není místo. A proto lidi praktikující Védantu mají neustálý úsměv, spokojenost a klid ve tváři. Znát, že vše a všude je Brahma a žít já jsem něco, ty jsi něco, to je velice rozporuplné. To je ukázka avidhja, agjánu. A proto bude ještě pár takových veršů, ve kterých se Iša upanišad bude opakovat. Všechno, všude ve všech časech a prostorech je Brahma. Tady není místo pro zlost a nespokojenost. A když se to objeví a člověk si to uvědomí, mělo by mu to připomínat, že je člověk namočený do agjánu, avidhja. To pro jogína není ani náhodou chvályhodné. Je to jen ukázka, že je vykolejený. Je fajn na tento verš neustále pamatovat. Neustále ho praktikovat a recitovat, aby se na to nezapomnělo. Když člověk ráno otevře oči, má si ihned vzpomenout na tento verš. To má být zavedeno jako povinný rituál. Před každým konáním, před zrcadlem, před zdravením, před setkáváním se s někým, si na něj vzpomenout. Když se na to vzpomene a procítí se, je to okamžitá pilulka, která utiší, zklidní, přinese spokojenost a všechna agrese, vysoký tlak, nerovnováha, okamžitě zmizí. A když je toto neustále prociťováno a člověk s tím dokáže žít hodiny a dny, tak se ten člověk automaticky stává mahátma, velká duše, znalec, mudrc. Jsou dvě věci, jedna je jóg a druhá je niti. Niti jsou pravidla, a proč jsou pravidla? Pravidla jsou proto, aby člověk dosáhl svého sankalp. Jako když chce člověk z Prahy do Ostravy, tak jede po silnici. Silnice jsou proto, aby se člověk dostal z bodu A do bodu B. Aby nevyjel ze své cesty, proto jsou označené pruhy a svodidly. Na dálnici jsou svodidla tuhá a pevná, jsou z kovu. Na silnicích různých tříd jsou značky, sloupy s reflexními značkami, které neustále ukazují, kde je cesta. Tyto cesty a jejich označování jsou pravidla – niti. Jako rádž niti, politika, ekonomika. Pravidla jsou proto, aby člověk nevybočil ze své cesty. Takto jsou vymyšlené ve vaření, úklidu, žehlení, holení, opravování, takový tón, vůně, barva i tato určení jsou pravidla. Pravidla jsou vždy tam, kde je cesta, aby člověk neztratil z cíl. To nemá nic společného s gjánem. Porušením pravidel se někam odbočí a člověk tam nedojde. Proto jsou pravidla a sociální pravidla, protože společenský život má přesný tvar a formu, ve které člověk žije. Proto se říká, neporušovat pravidla svého sociálního systému. Gján je mimo to. Gján je Brahma, vidět Brahma. Takže někdy mohou být rozpory mezi pochopením gjánu a niti pravidel. Z toho nemáme být překvapení a sklouznout do avidhja. Pravidla jsou na svém místě a gján je na svém místě. Gjánem je řízeno átma, naše vědomost, naše nitro. Pravidla jsou pro spojení kolektivních aktivit. Pravidla spojují lidi pro jeden cíl a gján spojuje celé nitro. Proto je nemůžeme míchat, jsou jiné. Proto svět jogínů má jiná pravidla, je to jiný kolektiv. Proto se jogín nedá moc míchat s veřejnými pravidly. Veřejná pravidla jsou zákony, daně, ekonomika, právníci apod. Pro jogína je vše Brahma i daně, všude a vše. Brát i dát je Brahma, tak proč to dát a brát? Sociální systém ho odsoudí. Proto je to pro takové praktikanty v sociálním systému těžké. V rodinném životě, v pracovním životě, ve čtvrti se sousedy, tam musí být dodržena pravidla, aby vše proběhlo, jak má a tam je chování jogína, že vše a všude je Brahma neplatné. Když vše je Brahma, tak pak neví kdo je manželka, kdo je pes a kdo dítě. Vše se smíchá. Proto je jogín vždy vyloučený a vyhnaný ze sociálního systému do lesa, na samotu. Z pohledu sociálního systému je to blázen. Jogín si je toho vědom, a proto ví, co je přirozené a nepřirozené. Když žijeme v sociálním systému tak i my musíme dodržovat pravidla nálepek, dualismu, zákonů a neustále víme, že je to nereálná iluze. Víme, že je to falešné, zkreslené, ale pokud máme být ve zkresleném světě, musíme se tak chovat. Abychom byli jako vlasatý Petr, kterého nikdo nepozná. Oni chtějí vlasatého Petra, tak ať je vlasatý, to se jeho nitra nedotkne, to se jeho znalosti nedotkne, ani jeho víry. Samozřejmě rozkvete víc, když se potká s dalším Černým Petrem a začnou si lépe rozumět, protože dojde k setkání dvou jogínů. Jinak bude vypadat jako koza mezi stádem ovcí, nebo kůň mezi ovečkami, žirafa mezi kozami. Aby k tomu nedošlo, je smysluplné být společenský a podle toho se chovat, ale v nitru neustále zůstává gján. Takto je advaita - poznání jednoty nedualistické. Nic se mu nestává, i když žije v dualismu, v tomto světě. Neustále mít svou polohu gjánu a ve všem prožívat Brahmu. Když dojde k procítění a praxi tohoto verše, tak najednou člověk cítí v každém zvířeti sám sebe. To vše je já, strom, zvíře, děti, manžel. Vše je já. Přece sám sobě nebudu ubližovat, ničit, škodit, být nepříjemný. Takový pocit a zář se sype z chování jogína. Tento verš nám připomíná a má nám neustále připomínat podobu Brahmy. Jak „to“ Brahma vypadá a co to je.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -