Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgita,-अर्जुनविषादयोगः arjunaviṣādayogaḥ , (S.-1, Ch.-1),

Verš.-1

धृतराष्ट्रउवाच
धर्मक्षेत्रेकुरुक्षेत्रेसमवेतायुयुत्सवःमामकाःपाण्डवाश्चैवकिमकुर्वतसञ्जय-१॥

dhṛtarāṣṭra uvāča

dharmakšetre kurukšetre samavetā jujutsavaḣ । māmakāḣ pāṇḍavāśčaiva kimakurvata sañdžaja 1-1

Dhrtaráštra se ptá Saňdžaje



धर्म dharma (m.) = povinnost, právo, spravedlnost, počestnost, pocta; क्षेत्रे kšetre (n. loco sg.) = na bojišti; कुरु kuru (m.) = Kuru, královská dynastie, do které patří Dhṛtarāṣṭra; क्षेत्रे kšetre (n. loc. sg.) = na bojišti; समवेता samavetā (m. nom. pI. p. pass. participle, sam ava *dži) = spojit dohromady, sestaven; युयुत्सवः jujutsavaḣ (m. nom. pI. desiderative adj. from *judh) = toužící po boji, hladový po bitvě, lačnící po bojování; मामकाः māmakāḣ (m. nom. pl.) = mé, moje; पाण्डवा pāṇḍavā (m. nom. pl.) = synové Panduú;   ča = a; एव eva = skutečně, opravdově;  किम kima (interrog.) = co?; कुर्वत kurvata (3rd imperf. middle *kr) = oni udělali; सञजय sañdžaja (voc.) = Sañdžaja, ministr (posluhovač) krále Dhṛtarāṣṭry, který mu předává převážnou část Bhagavadgíty. Jméno znamená zcela vítězící.



Prém:

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañdžajo! Seřazeni na bojišti, hladovějící po boji, co udělali moji synové a synové Pándávy na poutním místě (na bojišti) v Kurukšetře? ||1-1||

 




Kostič:

Dhrtaráštra se tázal:
V Kurukšetře když se střetli  na posvátném poli boje.
S Pándavy mi bojechtivci, co učinili, Saňdžajo?



Komentář Govind:

Tak začínáme s Bhagavadgítou a na nultém verši je mapka. Je to takový předpoklad, jak to v době Mahábharáty vypadalo. Vidíme zde i názvy měst, království, které se budou v Bhagavadgítě vyskytovat. Hlavním místem je Kurukšétra, tam se nacházelo bitevní pole. Jsou označeny i sousední království Dvaraka, Pančal, Kuru, ,...
Třeba Karan, o kterém jsme mluvili, ten zlatý syn, je z oblasti, kterou protéká řeka Ganga. Přímo na deltě byl Karan. Je vyznačena oblast Kuruu to je hlavní kmen Kuruovců.
Mathura je oblast Krišny. Kandhar Afghanistan odkud je Sikundi a bratr manželky slepého krále Dhratarastry. Je tady spousta království a všichni přišli ukazovat do té války svou sílu, a proto se tomu říká mahá – velký. Sešli se velké extrémy, a proto je to mahá. Válka je vždy tam, kde je nenávist. A pocit cítění nadřazenost já neznám přesné slovo, ale je to pocit já, to mám a já to vím, já to znám. Nadřazenost, je že já jsem drahý a ostatní jsou levní. Ten pocit, když je, můžete si automaticky představit, odkud to vychází. Když ahamkár na dně můžete být tento pocti. Ne. Jaký je pocit, když je naopak ahamkár navýšený. Pocit vlastní existence je na vrcholu. Je tam nadřazenost. To vede k tomu udělat si legraci z druhého, donutit druhého, předvádět se před druhým. V písničce jsem slyšel. Co by dělal boháč, kdyby nebyli chudáci? Když nejsou chudáci, jak by asi vypadali boháči? Neexistovali by. Existence boháčů je tehdy, když je chudák. Boháč stojí na ramenou chudáků. Kdyby nebyly chudáci, nebyly by boháči. Kořen toho je standardní je počáteční jednoduchý, je to základ. Když začíná pocit nadřazenosti, člověk se začne chovat jako někdo jiný. Ukazuje, co všechno zná. Dává najevo, že je někdo. A k tomu je spousta příběhů Prém dával link na Mahábharatu, kterou si můžete projít. Jsou tam různé příběhy. Například jeden příběh o Drupad-Pančál. V tomto království byl nádherný sál, kde lidé tančili, setkávali se. Z tohoto království pochází princezna Dropti, její příběh je zajímavý. Vyhlásila se soutěž a kdo vyhraje, dostane princeznu a stane se ženichem. Tu soutěž vyhrál Ardžun. A tak si Ardžun mohl Dropti odvést do svého domova. Všech pět bratrů se vrátilo se ke své mamince a říkali, máme pro tebe dárek. Jejich mamka, aniž by se zeptala, co je to za dárek, rovnou odpovídala, tak si to rozdělte mezi vás pět. Ale ona to byla žena, jak si ji mohli rozdělit? Ale, když to řekla mamka, tak to muselo být a Dropti se stala manželkou všem pěti bratrům. Byla to krásná inteligentní jógínka. Jednoho dne, přišel Drujodhar, nejstarší ze sta potomků slepého krále, navštívit jejich dům. V jejich paláci byl sál s vodní nádrží. Krásná dřevěná podlaha však na okrajích vypadala také jako voda. Podlaha v sále vytvářela dojem, že i bazén je vlastně taková podlaha. A když na návštěvu přišel Durjodhan, nevěděl, že je to voda a spadnul do vody. Nahoře z okna na něj koukala Dropti. Neudržela se a řekla: „Slepý rodí slepé děti“. To bylo jako když zabodne kudlu do srdce nejstaršího prince Durjodhana. Tato nepromyšlená neuvážená věta, kterou řekla Dropti, způsobila u prince Durjodhany nenávist vůči Dropti. S touto nenávistí a s rozhodnutím, že se pomstí všem pěti bratrům. Dropti byla důvodem nenávisti vůči Ardžunovi. Je vidět, že nepromyšlené vyjádření, může vést ke vzniku negativního škodlivého prostředí. Drujodhanu to pěkně vyprovokovalo. Od té doby byla jen jediná myšlenka na odplatu, pomstu. A způsobilo to nepromyšlené plácnutí slov. Komentovat dění jen tak ze zvyku, může vést k ohromným problémům, vzniku jedovatého prostředí. Tím se zrodil v Durjodhanovi pocit pomsty a rozhodnutí, že nedá pěti bratrům ani ťuk. S tímto se vrátil domů. Kamarádi, moudří i nejstarší děda Bhíšma, všichni mu radili, aby to nedělal. Že to vše je hloupost, stavět na tom, co řekla jedna žena. Vždyť jde o království, hraje roli dharma a tak není možné brát v úvahu přiblblý smích nějaké ženy. Ale jemu to nedalo pokoje a začal připravovat válku. Jeho otec, slepec připoutaný k synovi, ho už vidí jako svého pokračovatele a chce ho prohlásit za krále. Je mu jedno, že přestože jsou dětí bratra starší, ty ať jdou pryč. A tak hlásal slepý král Dhrtaráštra: „Králem má být můj syn Durjodhan“. Království bylo veliké a i ostatní měli k tomu království určitým způsobem svázané vztahy. Stovka bratrů se cítila býti silnější a neměli důvod bát se pěti Pandavů. Takto byla započata válka, kde podnětem bylo nepromyšlené vyjádření Dropti. Ze všeho si dělat legraci, jen tak něco říci a takto když se člověk nepromyšleně vyjadřuje, tak tím vytvoří negativní prostředí. Když se vyjadřuje promyšleně, tak se to prostředí podle toho vytvoří. Když má žena mírumilovné vyjadřování je prostředí příjemné, vyhovující. Úsměv na rtech a něžnost v očích je ta správná kosmetika. Je milá a vyhrává s láskou. Ale některé nemají úsměv ani něhu a slova mají jako žiletky, jsou plné pýchy a nadřazenosti, tak kolem sebe všechno řežou, tím pak vznikají následky, které žena sama nesnese, protože je neoblíbená, nerespektovaná. Lidé si ji neváží, cítí se jako žíznivá ryba ve vodě.
Nevhodné chování je v Bhagavadgítě na více místech a stojí za tím nepromyšlené vyjádření, pocit nadřazenosti a připoutanost. To vše vede k problémům. To vše vede k válce. Válka je likvidátor. Jen se ničí a likviduje. Nikdo si nepřeje likvidovat, to nikdo nechce, ale každý dělá to, co mu chutná. Chutná připoutanost, chutná pocit nadřazenosti, chutná i jen takové blábolení. Chutná dělat si z druhého legraci. Chutná ponižování. Nikoho si nevážit, vždy vede k problému jud, vytlačování druhého. Takže to jsou pak příčiny válek.
ÓM NAMÓ BHAGAVATÉ VASUDÉVAJA
To jsou boží slova, které byly v Bhagavadgítě vyprávěny. Vyprávění o tom, jak se něco děje. Ty moudra vyprávěl Krišna, který byl princem, králem, vojákem, moudrým jógínem. To co on vysvětlil, jak se choval, to bylo boží. Vypadalo to jako když se moudrost, védy samy sypou. A to pak vypadá, jako když je posvátný, proto se Krišnovi říká bhagvan, bůh, i když v normálním klasickém těle člověka. Toto je úvod a teď si vezmeme první verš.
॥1-1॥ Slepý král Dhrtaráštra říkal: „Dharmakṣetre kurukṣetre samavetā jujutsavaḥ 
māmakāḥ pāṇḍavāśčaiva kimakurvata saṃdžaja Kuru kšétré maha.
Na obrázku je Sandžaj, ministr, který má speciální schopnost vidět vše, co se děje ve válce na bitevním poli v Kurukšetře. 
Verš začíná sanskrtským slovem dharma.
My pořád porovnáváme. Je to vlastnost člověka neustále porovnávat. Vzniká tak sebe nadřazenost, a tu člověk může mít z různých důvodů např. peněz, nosu, očí, výšky, šířky, majetku, (pole, dům). Má určité postavení, která je důvodem nadřazenosti. Jedním faktorem je i dharma. Porovnávalo se, jak člověk dodržuje dharmu. Jak moc ji dodržuje. U těch extrémních lidí se to posuzovalo obzvlášť. Jak moc velkou dharmu dodržuje. Voják má vojenskou dharmu, obchodník má obchodnickou dharmu. Každé povolání .. prokázat svou dharmu, to je snaha každého člověka.
Jednou jsem se koukal na film Rambo ukazovali, jak chodil v lese, žil si v lese, ale pak ho chytli lidé a odvedli ho do města na Polici. Musel tam odpovědět, proč má u sebe nůž. No přece proto, abych přežil v lese. Ukazoval, že je hodný, že se nechce prát a tak dodržoval dharmu protože i když má ohromnou sílu, chová se obyčejně jakoby nic. Když se ale rozčílí, bojuje, a ukazuje svou sílu. 
Takž dharma kšétre doslova znamená to místo, to pole, kde se ukáže, jak moc kdo dodržuje dharmu (zásady času a prostoru). Kurukšétré je to konkrétní místo bojiště.
Slepý král Dašratha se ptá svého ministra: „Ó Sandžaj, řekni, co se děje na bojišti, kde ti extrémní lidé, ukážou svou dharmu. Co tam dělají moji a synové mého bratra? Co tam dělají?
A jsou oba extrémy jsou jujutsavah. Soutěží, aby projevily svou vlastní nadřazenost. Každý je tak velký borec, že chce prokázat svou dharmu.
Kuru je rod. Využil bych toto slovo kuru, abychom si uvedli dhátu – kr, což znamená vykonávat. U slovíčka samavetá si může připomenout význam písmen sam s – společně, m - v souladu s něčím s čím. V souladu s jujutsavah. Slovo vychází z jud, voják z boje v souladu s touhou po boji. Vždy mi vrtalo od malička slovo pole dharmy.
A při každém uvažování o slovíčka jsem došel jinam, co je pole dharmy defakto život je pole dharmy, vesmír je pole dharmy, protože prakrti je pole dharmy. Každá existence dodržuje své dharmy, to je jeho existence, to je zákon vesmíru. Železo je jako železo, dřevo je dřevo podobně kámen je konstantně kamenem. A po celý život, pokud existují, drží své vlastnosti, v ájurvédě říkáme, všechny existence jsou gunadharma.
Čili je pořád čili, je to vesmírné pravidlo. Vše v celém vesmíru od subtilní úrovně, veškeré existence, dodržují své dharmy. A teď z toho obsahu vesmíru, ať už je to živé či neživé, oba druhy existence dodržují své dharmy. Sůl, cukr, živé stromy, králík, pavouk, hmyz, zvířata i lidé, všechno živé i neživé dodržuje svou dharmu. Tygr nejí rajčatový salát. Všechno žije ve své dharmě. Fungování života je zásadou dharmy. Akorát u člověka je to trochu jinak, protože je moc chytrý. Co dělá chytrý člověk? Vše promění ve prospěch své radosti, to je specialita člověka. Kamkoli jde, jestli se tam vypráví, něco se tam dělá nebo děje, člověk se díky své chytrosti snaží proměnit prostředí ku svému prospěchu. A takto i ta dharmu co je, promění v definici ve svůj prospěch. Tím pádem, co je, to se děje. To je vesmírný zákon a vleze do toho „já, moje a mě“, a začne v tom vidět dharmu. Takže v tu chvíli vesmírné pravidlo neplatí. Platí pravidlo prospěšnost na straně mé radosti. A tomu se říká adharma. Ničení vesmírných pravidel. To je automaticky boj. Je to rozpor. Jsme ve vesmíru a nechceme se chovat v souladu s vesmírem. Člověk je v rodině, má vztahy, ale dělá obráceně, dělá ve svém prospěchu. A pak se diví, že se rozpadne rodina. Protože tam vznikne já-mě-můj. V kolektivním prostředí to nemá místo. Dharma kšetre je to, kde se drží pravidla vesmíru, žít v souladu s vesmírnými pravidly. Vesmír je čas a prostor. Později, obzvlášť v dnešní době se slovo dharma spojuje s náboženstvím. Říká se, že dharma je náboženství. Darování je dharma. Pomáhání je dharma. Bůh ví, co všechno je dharma. Jak to vyhovuje, podle toho se přeměňuje definice dharmy.
Z filozofie slovo dharma znamená vesmírné zásady pro existenci vesmíru. Jsou to pravidla času a prostoru. Samozřejmě jakmile přijde slovo pravidlo, hned se řeší, kdo určil ta pravidla. Když je pravidlo, někdo ho vymyslel? Kdo vymyslel to, že se má říkat pravda? Kdo vymyslel co se má a co se nemá dělat? Kdo to vymyslel. Určitě to vymyslel ve svůj prospěch. Na prospěch druhých většinou nemyslí. Ahamkár je to, co se vymyslí pro sebe. Myslet se na druhé nedá.
Jsou myšleny pravidla, je to nějaký úmysl, zákony se vymyslí, proč se vymyslí, protože chceme mít jednu společnost, .. neočekává se, že budou česká pravidla platit na Slovensku. Slovensko je jiná identita, každý ve svém prospěchu jsou zákony, tam jsou rodinné zákony, pravidla se vymyslí ku prospěchu někoho, kdo vymyslí, musí se poděkovat, darovat, musí se .. říci dobrý den. Proč? Aby se líbilo. Za každým pravidlem je skrytý úmysl. Takže definice dharmy se takto proměnila, dharma se říká něčemu jinému. Líbí se mi, když se dává chudákům, dary pro kostel, to je dharma. Takto se různě vykládá slovíčko dharma.
Podle védské filozofie, podle védanty je dharma vesmírné pravidlo ve prospěch existence vesmíru. Co není ku prospěchu vesmíru, to je adharma, to má za následek likvidaci předmětu ve vesmíru. My jsme vesmír, živé i neživé tvoří vesmír. Ku prospěchu všeho živého je dharma.
Tak v tento první verš Bhagavadgíty toto pole, toto bojiště, na kterém budou vojáci, výjimeční lidé, prokazovat jaký jsou oni dharmy. Dharmakšétre je pole, kde se chce každý ukázat svou pevnost, rozhodnost a jak velkou dharmu má. Dharmakšétre, to slovíčko nás může vést k zamyšlení, co jsou vesmírné úmysly. Tedy, co je vesmírný úmysl? Akorát člověk se chová jako jediný z obsahu vesmíru, má člověk jiný přístup než živý a neživý obsah vesmíru. Čověk je momořádná. Doporučoval bych vám Slunce, planety, Mars, ve vzduch, černá díra, moře hory, kyslík, zlato diamanty, dřevo, cokoli existuje je obsah ve vesmíru a jejich existence je podle jejich dharmy. Akorát člověk se chová podivně, jediný obsah ve vesmíru člověk má jiný přístup než neživý a živý obsah vesmíru. Člověk je mimořádný. Trochu to je na zamyslet, co o znamená vesmír a jeho obsah a k pak bude definice dharmy jasná. Bylo by fajn, přečíst si vždy před satsangem předchozí verše. A ještě bych rád, kdybyste adoptovali jednu vlastnost. Nebýt itong. Znáte itong? Je to stavební materiál. Taková bílá cihla, kterou se staví dům. Ale často to slyším, že někdo chce i to i to i to. Tak tomu říkám že ten člověk je itong. Ty mají problémy. Plevel to je itong, nic z toho nevyroste. Nebuďte itongové, mějte jasný cíl, jasnou cestu, mějte jas.
Když fotíte, když používáte optiku i na obrazovce je nastavení jasu, kontrastu. Mít jas. Ne itong. Jdete do Lidlu, Globusu koupit chleba. Jdete pro chleba, ale přijdete s košíkem nesmyslů, protože přidáváte i to, i to. Někteří jdou koupit jen chleba, koupí kde co a možná zapomenou na chleba. Vezmu i to, co by kdyby. To je Česká republika, itongová. To je těkavost mysli, to je pole průserů.
Mít jas, to chci, to je to jediné. Mít jasno, a to vykonávat nepřetržitě. Nebýt itong. Žádný itong. Mít jas, to chci, to chci. To dělám.
Bhagavadgíta, tak jak ji budeme spolu tvořit, bude učebnicí AUP pro jógatrenéry a pro sanskrtáře.



Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
AUP je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích. Všichni pracujeme zadarmo, ačkoli vznikají náklady spojené s tvořením textů a komentářů. Uvítáme Váš příspěvek v jakékoli výši.
Bankovní spojení: Raiffeisenbank, Praha - 5719620/5500,Swift: RZBCCZPP, IBAN: CZ1155000000000005719620
Děkuji
Ájurvéda Kuti Team
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>