Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE AŠTANGA HRIDAJAM
१. सूत्रस्थानम् - 1. sútrasthánam,-२दिनचर्या-02dina-caryā, (S.-1, Ch.-2, V.-2-3) |
अर्क-न्यग्रोध-खदिर-करञ्ज-ककुभादि-जम् ।प्रातर् भुक्त्वा च मृद्व्-अग्रं कषाय-कटु-तिक्तकम् ॥ २ ॥ कनीन्य्-अग्र-सम-स्थौल्यं प्रगुणं द्वा-दशाङ्गुलम् ।भक्षयेद् दन्त-पवनं दन्त-मांसान्य् अ-बाधयन् ॥ ३ ॥ |
arka-njagródha-khadira-karañdža-kakubhádi-džam । prátar bhuktvá ča mṛdv-agraṁ kaṣája-kaṭu-tiktakam ॥ 2 ॥
kanínj-agra-sama-sthauljaṁ praguṇaṁ dvá-daśáńgulam ।
bhakšajéd danta-pavanaṁ danta-máṁsánj a-bádhajan ॥ 3 ॥ |
अर्क arka = Arka; rostlina-plchoplod otevřený (Calotropis procera);
न्यग्रोध njagródha = indický fíkovník (Ficus benghalensis);
खदिर khadira = akácie (Acacia catechu);
करञ्ज karañdža = karaňdža - kožnatec indický (Pongamia pinnata);
ककुभादि kakubhádi = ardžuna strom = Vrcholák ardžun (Terminalia arjuna);
जम् džam = zrozené z, vyrobené z;
प्रातर् prátar = brzo ráno;
भुक्त्वा bhuktvá = konzumovat, používat;
च ča = a, taktéž;
मृद्व् mṛdv∼mṛdu = měkký;
अग्रं agraṁ∼agra = přední, první;
कषाय kaṣája = svíravý;
कटु kaṭu = ostrý, pálivý;
तिक्तकम् tiktakam∼tiktaka = hořký;
कनीन्य् kanínj∼kaníní = malíček;
अग्र agra = začátek;
सम sama = vyrovnaný, vyvážený;
स्थौल्यं sthauljaṁ∼sthaulja = pevný;
प्रगुणं praguṇaṁ∼praguṇa = dobré vlastnosti;
द्वा-दशाङ्गुलम् dvá-daśáńgulam∼dvá-daśáńgula = délka 12 angul (kolem 20-25 cm);
भक्षयेद् bhakšajéd = co se polkne, co nepoškodí - jedlé;
दन्त-पवनं danta-pavanaṁ∼danta-pavana = zubní vzduch (svěžest v zubech);
दन्त-मांसान्य् danta-máṁsánja∼danta-máṁsá = dásně;
अ-बाधयन् a-bádhajan = co nezničí.
|
Očista zubů - Danta-dhávana |
Čištění zubů s některou z větviček následujících stromů -
Arka (Calotropis procera),
Vata (Ficus benghalensis),
Khadira (Acacia catechu),
Karaňdža (Pongamia pinnata),
Kakubha (Terminalia arjuna),
Karavíra (Nerium indicum) atd.
Vlastnosti větviček vhodných k čištění:
větvička by měla být dlouhá asi 30 centimetrů o průměru prsteníčku,
měla by být rovná bez suků a měla by mít katu (ostrou), tikta (hořkou) a kašaja (trpkou) rasa (chuť).
Zuby by se měly čistit brzy ráno a ihned po jídle, aniž by se poranily dásně či zuby.
|
KomentářVerš popisuje čištění zubů, které následuje po probuzení a vyprázdnění stolice a moči. Nesmíme zapomenout, že tyto verše byly napsány před 2 000 let, kdy životní podmínky pro člověka byly jiné. Rozhodně nebyly k dispozici plastové kartáčky a elektrické přístroje. I když čištění zubů, jak popisuje verš, se na vesnici v Indii stále praktikuje. Tenkrát bylo obvyklé, že toalety byly mimo vesnice nebo se chodilo vyprazdňovat do lesa. Po vyprázdnění se konečník umyl vodou levou rukou. Pak člověk šel k vodnímu zdroji (studna, studánka, řeka, potok apod), kde utrhl větvičku z dostupného stromu v délce zhruba 20 - 30 cm a jednu stranu větvičky v délce asi 1 - 2 cm rozdrtil stoličkami tak, aby dužina větvičky se odstranila a zůstaly pouze čerstvé a měkké vlásečky. Tím si vyčistil zuby a šťáva z té větvičky sloužila jako zubní pasta. Nakonec po vyčištění zubů rozpůlil špičáky větvičku podél, ohnul ji a udělal z ní škrabátko, kterým si vyčistil jazyk. Verš zdůrazňuje vlastnosti stromů pomocí chuti, že větvičky by měly být ostré, hořké, trpké nebo ideálně všech chutí a to je směrodatné a inspirativní v současné době pro moderního člověka, že prostředky k zubní hygieně by neměly být sladké, ale naopak stahující. Ty udržují dásně pevně uchycené k zubu. Čištění zubů se nazývá dant dhávan, dřevěná větvička se nazývá dhantvan. Čištění zubů verš doporučuje dvakrát a to ráno a pak po jídle. Musíme chápat, že čištění zubů je ráno po probuzení a podruhé vždy po jídlech.
V dnešní době trpí mnoho lidí problémy zubních kazů, které jsou samozřejmě spojeny s naší vnitřní fyziologií, je to součást lidských tkání a pak na druhé straně s jejich údržbou. V rámci údržby zubů, pouze z nevědomosti, člověk používá takové prostředky, které místo posilování zubů zuby kazí. Lidská touha k bílým vyběleným zubům vede k používání mnoha ostrých silných kyselin, které zuby vybělí, ale odhalí kořen zubu, dásně ustoupí a vzniká paradentóza. Nebo používají mnoho chemických prostředků, které poškodí zubní sklovinu. Je známo při paradentózách, když člověk vynechá veškeré chemické prostředky a použije ke kloktání svíravé kůry stromu bakul, že paradentóza zmizí. A to právě díky stahující vlastnosti tohoto přírodního produktu ze stromu.
ONLINE ASTANGA - doplnění vysvětlení
1.oblast (tělesná starost), která se má zbavit odpadů, je ústní dutina. Přes ní jde dovnitř jídlo a pití a ven jde dech a slova. Co všechno se strkává do těla i co z těla odchází ven, to vše jde přes ústní dutinu. Takto jde o vstupní i výstupní uličku, kde tam a zpátky jdou lidi, vyhazují vajgly, venčí psa, který tam čůrají a kadí a jednoho dne tam je už takový smrad, že už se tam nikomu nechce.
slide 1
Podobně mezi zuby, na jazyku, na sliznici se usazují odpady a ucpávají póry a celá struktura ústní dutiny z denního a nočního režimu, tak se vytvoří halda odpadu, který je třeba vyčistit. A tomu je věnovaný tento a následující verš.
slide 2
Nejdříve se uvádí seznam rostlin i stromů a poté, co je třeba s nimi udělat.
Vegetace uvedená výše ve verši nejsou jedovaté, jsou jedlé. A takové jedlé větvičky, rostliny mají být cca 20 cm dlouhé, tlusté jako malíček člověka, pak 1cm se rozžvíká, aby vzni
slide 1
knul takový měkký štětec (měkká vlákna). Při žvýkání se hmota vláken ve větvičce změkne a smíchá se slinama a má mít chuť ostrou, hořkou a trpkou.
slide 3
Pokud se zamyslíme na tyto 3 chuťi, tak ty když jsou dohromady, tak jsou vysoce bakteriální a dokonale zachytí bakterie, které jsou uchycené na sliznici ústní dutiny a automaticky tak čistí celou dutinu. Takto jsou větvičky vhodné pro likvidaci bakterií a je třeba, aby byly jedlé, pevné, rovné, nepoškodí zuby a dásně. Takto je popis pro čištění ústní dutiny.
slide 4
V každém kraji je jiná vegetace, proto je zde ve verši uvedeno několik druhů fauny. V některých oblastech se používají větvičky Neem, někde větvičky keře Kešu. Nebo se může vytvořit zubní prášek smícháním vhodných ingrediencí.
Vzduch, vlhko a teplo jsou potřebné vlastnosti pro kompost, takto podobně se tvoří kompost v ústní dutině, pokud se nečistí. Pokud se o ní člověk nestará, tak se vytvořené bakterie snadno rozšíří do těla.
Není nutné být fanatický a čistit ústní dutinu po každém jídle. Je vždy nutné brát v úvahu kvalitu potraviny, která se strká do úst. Jde o to, jak rychle se daná potravina rozkládá. Jednoduchým návodem je jak dlouhou dané potravině trvá se zkazit venku. Např. zázvor venku může vydržet dny a nezkazí se. Podobně, když člověk rozkouše zázvor, tak se v puse hned nezkazí. Jiné je to s masem, které se venku kazí druhý den. Podobně se rozkládá maso i v ústech. Je třeba vždy používat rozum a ne tabulková řešení nebo fanatické výklady.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
AUP Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: info@ajur.cz
MARCI,
JÁGR,
ČELKA,
JanaK,
Test,
MEDIK WWT,
MEDIK COM
Sn-En-Cz
Admin cz