Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

Tento verš začíná slovem rág-adi-róga. Slovo „rág“ znamená psychické nálady, liba a neliba. Slovo „Ádi“ znamená a tak dál a "róga" znamená nemoci, dnešním slovníkem by se řeklo psychosomatické nemoci. Zejména chronické choroby jsou právě psychosomatického původu. Je úžasné, že před několika tisíci let ájurvéda tak detailně chápala psychosomatiku, která je v současnosti tak moderní.
Slovo rága zahrnuje veškeré psychické emoce typu chtíč, hněv, chamtivost, aroganci, žárlivost, sobectví, ego, touhu a další. Jejich dlouhodobé působení na mozek poškozuje agni (endokrinní soustavu), ničí hormonální rovnováhu v těle, následkem čehož se poškodí dhátu nirmán (metabolický proces) a následně přeměna tkání, buněk, a tím i tvorba nových tkání.
Například: Někdo prožívá žárlivost nebo úzkost několik měsíců či let. Následky tohoto se projeví na subtilní úrovni a jsou rozlezlé po celém těle.
Tento spis je věnován poznání o lidském těle a jeho fyziologii. Autor prvním veršem zahájil spis s pozdravem moudrého, který toto všechno tak detailně znal. V Indii je tradicí žít s pokorou. Žít v pokoře snižuje rág.

ONLINE ASTANGA - doplnění vysvětlení:

Astanga Hrdajam byl založen v období Nálanda Univerzity, což bylo 600 let př.n.l. Z tohoto období se dochovaly jen zlomky tradiční védský kulturní památky, protože skoro vše bylo zničeno v islámském období (rok 1095 - 15.století). Jen pár kusů z knihovny Nálanda Univerzity bylo odvezeno zástupci Anglické vlády do Anglie před tím, než byla Nálanda univerzita zapálena a zničena. Říká se, že požár a následný dým trval 6 měsíců.
Když otrok má hrdost, tak pán se nemůže cítit dobře. Proto bylo nutné Nálanda univerzitu zničit, aby Indové neměli národní hrdost. Takto se vypráví. Dodnes jsou spisy z Nálandy univerzity vystaveny v Britské knihovně v Londýně.
V dávných dobách védské kultury nebylo učení, poznání v tištěné podobě a předávalo se jen recitováním a zpíváním. Proto se později, když byl vynalezený knihtisk, neztratilo a přetrvalo v původním znění a mohlo se šířit v tištěné podobě dál.
Aštanga Hrdajam vznikla sloučením dvou základních spisů ájurvédy Čaraka Samhita a Sušrut samhita. Kdyby se každý z těchto spisů učil samostatně, tak by se musel učit 12 let. Proto, aby se to stihlo, tak jeden profesor ájurvédy sloučil tyto dva spisy dohromady.
V období okupace islamisty a později v období okupace angličany, když byla ájurvéda v Indii zakázána, tak se ájurvéda a ájurvédské tradiční učení a tradice předávaly dál v rodinách a ájurvéda tak protékala velice omezeným proudem dál. Okamžitě po osvobození Indie se znalci ájurvédy, shromáždění kolem Mahátma Gándhí, rozhodli k založení mnoha ajurvédských fakult na různých univerzitách.
I na Ájurvédské Univerzitě v Praze se studuje podle tohoto spisu a díky mnoha fanoušům se zapsalo také několik dílů a kapitol. Nikdy nebyl čas se věnovat každému verši do hloubky, až v roce 2021 na podzim dozrála doba a začala on-line výuka Aštanga hrdajam a zápisy s těchto setkání jsou doplněny zde v on-line verzi a také jsou vydány knižně.
Aštanga Hrdajam má 6 dílů, které dohromady obsahují 120 kapitol. Díl se nazývá sthán (místo), sútra (klíč, formula - může odemknout zámek). Díl je tedy místo, kde jsou klíče, formuly k ájurvédě. Adhja (to, co je obsahem) je kapitola. Verš je slóka - což je skladba písmen a slov. Známe také slovo mantra - ty jsou melodické, dají se zpívat. Slóky se nedají zpívat, ale recitovaly se.
Zde v 1.verši je řečena kompletně celá ájurvéda. Verš začíná slovem rág-adi-róga. Rágy (libo, nelibo) jsou už považovány za róga (nemoc).
Semínkem liba a neliba je vášeň, což je semínko nemoci. Když se nám něco líbí, tak už jsme nemocní. Z vášně je první klíček libo, nelibo. Pak se rozjede celý řetěz, který končí zklamáním, hněvem, kródh, mad, móh, lóbh - to jsou různé okvětní lístky liba a neliba.
Libo a nelibo je v zemi nitra neustále. Bezezbytku, bez výjimky v celém těle je rozšířená nemoc z liba a neliba a celé tělo je tím připoutané.
Rozšiřování té nemoci z liba se děje beze zbytku v celém těle. Tělo vydělává na nemoc a musí zaplatit daně z nemoci. Jako ministerstvo financí stahuje daně, podobně ájurvédař stahuje všechny trápení (připoutanost, nenávist, hněv), které jsou rozšířeny do těla konstantním držením vášně.
Tento verš naznačuje, že lidské nemoci, které se projevují v těle, jsou rozšířené z nitra, kde bydlí vášeň, z té roste libo a nelibo, rág a dvéš. Libo nás vede do móh a nelibo nás vede do dvéš a obě vydělávají. Na co vydělávají ? Na nemoc a trápení, které se rozšřuje do celého těla. Pak musí přijít daňový sběrač a posbírá, stáhne všechny daně a vyhubí všechny podniky, a to je ájurvédař.
Zde se s Vámi podělím o princip.
Neustálé držení je funkce přírody. Neustálým držením se všechno děje, to je styl, klíč, metodika přírody.
Když semínko neustále drží vlhkost, teplo, vzduch, a to drží neustále, ne jen na 5 min nebo na týden, ale na měsíc, tak pak takovým neustálým držením se vnitřní obsah semínka naklíčí a objevuje se klíček. Tímto pravidlem neustálého držení dochází ke změnám. Když se něco drží v nitru, tak dojde ke změnám.
Podobně, když člověk chce něčeho v životě dosáhnout, tak je třeba to neustále držet. Samotné držení je k ničemu, když není neustále. Každý člověk má v knihovně anglickou učebnici, ale neustále ji nedrží a ti, kteří ji neustále drží v hlavě, tak jim v hlavě angličtina vyroste.
Když jde někdo na nákup do Lidlu, ale v hlavě je Lidl jen na pár vteřin, tak dojde jen na záchod a zpět do pokoje. Ale když v hlavě je drženo neustále "musím do Lidlu, musím do Lidlu, musím do Lidlu, musím do Lidlu", tak automaticky tím držením "musím do Lidlu, musím do Lidlu, musím do Lidlu, musím do Lidlu" se to rozšíří do těla, tím se pohnou nohy a odnesou celé 70 kilové tělo do Lidlu - myšlenka vyroste neustálým držením a promění se do nákupu. Takto, když je třeba cílem naučit se ájurvédu, masáže, tak je potřeba neustále to mít, držet. S tím přichází změna.
I nemoci, i zdraví, jsou dopady neustálého držení. Neustále mít v nitru, v hlavě. Podobně při cvičení se neustále drží jedna poloha, např. v ajurjóze se drží 15 dechů v jedné ásáně, aby se dosáhlo změny (např. protažení zkrácených šlach).
Takto neustálé držení přivádí změny, které pak připadají jako zázraky. Zázrak se děje, když se neustále drží. V Indii je přísloví, které říká: Kdo má sankalpu (rozhodnutí), tomu pomáhá Bůh. Když je vevnitř nějaké přesvědčení, touha po nějakém konání (sankalpa), tak neustálým držením se realizuje. Když je člověk jako moucha - chvilku tam, chvilku tam, stejně jako když člověk zasadí dopoledne kukuřici a odpoledne řekne ne, kukuřici nechci a vytáhne kukuřici a dá tam hořčici. Vyroste tam něco ? Je třeba neustálost.
Dřív nebo později se určitě promění to, co člověk neustále drží, když to libo, nelibo, zdroje té nemoci jsou uložené do nitra, tak až bude ten správný čas, tak se promění beze zbytku - tzn. celé semínko se promění, naklíčí, ne jen půlka semínka, ale celé semínko beze zbytku.
Tento verš, když se nad ním zamyslíme, tak vysvětluje, jak se vše, co je v nitru, rozšiřuje do celého těla beze zbytku. Tělo je jako jeden kus a v něm je oběhová soustava, která roznáší stejnou hmotu, hormony, výživné látky, stejné pocity, všude, od trupu po kosti, pak změna přichází úplně, beze zbytku.
Tedy neustálé držení přivádí změny a změna má vždy jinou podobu. Změnou semínka je klíček - klíček je veliký, má jinou barvu, chuť, jinou podobu než semínko, i když celý klíček je pouze semínko. Takže změna, proměna může mít jinou podobu na vnímání, ale jádro funkce je stejné. Takže obě možnosti jsou - jiné nebo stejné. Můžeme se chytat na jiný a můžeme se držet stejného. Když hledáme stejné, tak je stejné, když hledáme jiné, tak je jiné.
Védské spisy jsou sútry, co tam člověk chce vidět, to tam najde. Velice bystrým uvažováním se člověk dostává do hloubky, zužuje se pohled, vnímání, bodovitá podoba je nakonec jen jedna. Tomu se říká podstata. Je mnoho slov - běhat, chodit, jít, jet, skákat, ale co je tam podstatou? Pohyb.
Všechna slovíčka jsou jako listy na stromě. Podstata slovo nemá, je hluboko za kořenem, je to to, co vybírá určitou esenci z půdy, promění ji do výživné látky, které vůbec nejsou vnímatelné a rovnou z toho jsou listy, květy a plody. A člověk se drží jen lístků, květů.
Když nemá člověk tu bystrost cítit podstatu, tak nemůžeme cítit to, co je nitro. Čemu se říká jít za slova, jít do podstaty. Je třeba vždy změnit svůj pohled, nezasekávat se do slov, ale jít do podstaty. Tomu se říká studium, student, někdo může mít jen ve škole, někdo s tím může žít 24h denně. Každé konání, setkání, každé dění, nezasekávat se do vnímání projevu, ale pokud je člověk bystrý, tak se jde do podstaty. Tato schopnost je požadavkem na poznání.
Je rozdíl mezi poznáním a vnímáním. Reakce může být po poznání a reakce může být po vnímání. Reakce po poznání je giganticky jiná než reakce po vnímání. Takto učení znamená reakci po poznání. Neučení znamená reakci po vnímání. Toto je další téma, na které se můžeme zamyslet. Jsou to vedlejší jiskry tohoto verše.

---

Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
AUP Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: info@ajur.cz
MARCI, JÁGR, ČELKA, JanaK, Test, MEDIK WWT, MEDIK COM Sn-En-Cz Admin cz