1.sūtrasthānam १. सूत्रस्थानम् ,-१. वेदोत्पत्त्यध्यायः 1. vēdōtpattyadhyāyaḥ, (S.-1, Ch.-1, V.-6) |
इह खल्वायुर्वेदं नामोपाङ्गमथर्ववेदस्यानुत्पाद्यैव प्रजाः श्लोकशतसहस्रमध्यायसहस्रं च कृतवान् स्वयम्भूः, ततोऽल्पायुष्ट्वमल्पमेधस्त्वं चालोक्य नराणां भूयोऽष्टधा प्रणीतवान् ||६|| |
iha khalvāyurvēdaṁ nāmōpāṅgamatharvavēdasyānutpādyaiva prajāḥ ślōkaśatasahasramadhyāyasahasraṁ ca kr̥tavān svayambhūḥ, tatō'lpāyuṣṭvamalpamēdhastvaṁ cālōkya narāṇāṁ bhūyō'ṣṭadhā praṇītavān ||6|| |
wwt san--cz |
Ájurvéda a Védy |
Ájurvéda je pochází z Atharvavéda. Bůh Brahma říkal Ájurvédu ve stotísíc a jednom verši, dříve než vytvořil obyvatelstvo. Pak pro lidi, kteří měli krátký věk a málo Budhi (intelektu) se Ájurvéda rozdělila do osmi dílů, pro snadné pochopení. |
Když člověk si začně přemýšlet, co všechno Ájurvédské spisy obsahují, tak je mu jasné, že Ájurvéda je jako architektonický plán pro budovu. Cokoliv co je mimořádné, v pradávných kulturách bylo vždy považováno za boží dílo. Člověk když nemá zvýrazněnou pýchu (ego), tak vždy z jeho chování se sype respekt, oddanost a vděčnost. Pak je samozřejmé, že člověk nemá pocit vlastníka, ani vlastní identity. Z tohoto verše vyplývá, že pan Dhanvanthri, který to vše uměl a předal dále, také říkal, že tato vědomost a umění není jeho. S tím není řečeno doslova, že je nějaký Bůch, který Ájurvédu uměl, ale z verše by měl čtenář cítít, jak být pokorný, oddaný a vděčný. Což vždy je půdou pro poznání.