Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

Tady se říká, že když mysl zeslábne, ochrne, nemá žádnou sílu, je naprosto slabá jako perleť, krystal, s není schopná na nic reagovat s uvažovat. Neprojevuje žádnou vášeň, hněv, rozčílenost, touhy, emoce. Teprve taková mysl je připravena ke splynutí do samádhí. Sjednotit se s átma. Když malé JÁ – ego já když člověk vynuluje své ego, tak se stává bez emocí a to je stav, kde se začíná projevovat átma. Tento stav není vítán v rodinném životě, neumím si představit, jak by se žena koukala na manžela, který nemá žádné emoce, asi by volala do Bohnic.  Ale samozřejmě na cestě jógy je to  běžná věc, když jógín ztrácí své emoce, tak se říká sláva, konečně  jsem se dostal, tam kde mám být. To je vše, co verš naznačuje. Znám moc dobře takovouto situaci a stav, kdy člověk ztrácí veškeré emoce, může trvat neomezenou dobu - třeba měsíc nebo roky. Člověk je nemastný - neslaný, bez intrik ani v očích ani v obličeji, p 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rychlý zápis bez jazykové úpravy

 

 

Bahir-akalpitá vrittih znamená venkovní představy. Říkal jsem to minule a zaznělo v povědomí a gymnáziu, že dnešní člověk, co dělá, jak žije je popoháněno jedním motůrkem, a to je radost. Každý má okamžitě představu o své radosti. Každý ví, co mu dělá radost. Aby měl dostatečně peníze, aby měl krásné bydlení, zaplacené všechny dluhy. Má plány, letenky do Chorvatska. Kde je jeho radost? Je vyloženě ve venkovním světě. Radost je spojena s venkovním světem. Není nikdo, kdo by se radoval, že něco pochopil. Nemá radost, že mu něco došlo, porozuměl, radost je vždy spojovaná s hmotou.

 

Dostávám pusinku, mám radost. Dostávám vynadáno, mám smutek. Když člověk začne analyzovat,  co dělal až do večera než usnul, objevuje jen venkovní radosti.

 

Každý den, vždy se najde jen radost venkovní.

 

Kalpitá znamená představa přemýšlení, uvažování, vize. Naše od rána do večera vize je jen hmotná. A Patandžali tady říká, že když přestane jógín mít takovéto vize, likviduje tyto vize, automaticky dochází k rozpadu falešných, hmotných závazků, vůči jeho životě, mysli. Všechno padne.

 

Celý kryt. Každý člověk má gigantický úkryt. I když chodí krásně učesaný, je to deka.

 

Je to deka, pod kterou se ukrývá své představy, radosti, touhy, do kterých je namočený. Je jako pod kobercem. Brouk pod kobercem.

 

Je to silná vize o šťastném životě. To je to, co když člověk vyhodí, najednou se objeví skutečný člověk. Já je vidět, átmá je vidět. To svítí.

 

To je úžasný verš.

 

Zbytečné představy, stres, kam to vede. Co je to stres, nenaplňuje se představa. Že to nestihnu, že to nezvládnu, … Toto není z pohledu jógy důležité, jsou to nesmyslné věci. A člověk do toho chce být zamotaný. Věci nezamotávají, člověk chce být zamotaný, a pak z toho nemůže ven.

 

<!-- [if gte mso 9]>rostě bez emocí. Bez emoce je mysl úplně připraveno ke splynutí, pak člověk žije s átma a to je jóga. Sjednotilo se malé JÁ s velkým JÁ.

---

---

Ájurvédská Univerzita Praha

---

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar