Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

Ale to je přesně to, co jsme říkali, jak dnešní člověk žije. Dnešní člověk nežije jinak, než jak je tu napsáno. Nemoci – vjádhi, to nejsou jen nemoc. Je to i starost, trápení. Nemoc je jen jednou z vjádhi. Existuje na osmdesát vát vjádhí. Vjádhí to může být i že děti nedělají domácí úkoly nebo, že jsem zasadila semínka a neprší. To všechno jsou starosti a trápení. Nejenom horečka, nádory, hemeroidy jsou vjádhi – nemoci. Je to vše, co bolí, co tahá pozornost mysli, to jsou vjádhi. Veškeré průsery, problémy.

Stján je to stav, kdy cítím, že já to nezvládnu, já to nemohu. Že je to těžké, složité, je to problém, tak to je stján. Není to jen otupělost, jak je to přeloženo. To je jen jeden výraz, je to sebepodceňování, malá sebedůvěra, není to jako Luky, který má během jedné minuty padesát zakázek, a za další minutu si ještě přidá. To je obrácená vlastnost, to není stján. Stján – chci toto … Ale já to nedokážu. Odmítnutí, sebehodnocení a sám sebe podcenění.

Samšája – znamená pochyby. To je dost blízký překlad, jsou to pochyby, nedůvěra, je to obava. Když máme obavy, pochyby, nejistotu, tak to je samšája.

Pramáda – nedbalost – to znamená – jsou jasné zásady dharmy, pragja a nedodržení těchto zásad je pramáda. Například vím, že jsem tlustá a vidím koláček. Vím, že je to špatné, jíst ho, stejně si dám jen kousíček, jen ochutnám. Podobně si řekne kuřák. Nesmím kouřit, ale jednu si dám, po jedné neumřu, když si dám, jedna neublíží. To je pramáda. Jsou to zásady, které ale stejně nedodržuji. To je příklad z dnešní doby. Před 3tis lety nebyly čokolády, ale byly jiné svody.

Patandžali říkal, že proč nedodržovat aštángjógu – necvičit ásany, pránájámu, bandhy, samádhi. Pratjahár, tak proč to nedodržovat. Nedodržení zásad jógy, tomu se říká pramáda. My když nedodržujeme to, co bychom měli dodržovat, tak je to pramáda.

Lenost – álasja neznamená lehnout si do postele a nic nedělat. Konat jen to, co chutná. Álasja je nekonat to, co vyžaduje čas a prostor, říkáme dítěti, ono nedělá domácí úkol. Ono není líné, ono dělá, ono hraje na počítači, ono není líné, chodí do kina, pořád něco dělá, ale nedělá domácí úkol. Na domácí úkol je lenivý. Proč? Protože mu to nechutná. Ignoruje zásady, dharma artha, karma a mókša. To je taková lenost.

Avirati – neustále po něčem toužit. V hlavě mít stále něco. Chci dovolenou, chci více peněz, chci výlet, chci cestovat, chci hotel, chci, chci, chci. Pořád po něčem toužit. Toužit po prožitcích.

Bhránti daršana – milné vnímání se stává tehdy, když je mithja – falešný gján – poznání. Když člověk nezná, co je lidské tělo. Je to milná představa, že pracují čakry. To je špatné. Znát skutečnost. Čakry nejsou nijak spojeny s hmotným tělem 1:1. Čakry jsou spojeny s nádí soustavou, která je spojená se šukšmašarírem, átma, pránou. My neznáme ani tu anatomii, fyziologii, dóši, mahábhúty a neznáme nádí soustavu, átma, prán a hned tvrdíme: „Moje třetí čakra se zblbla, nefunguje mi třetí čakra.“ No to je falešný život. Člověk, který podle toho žije, má problémy, to je bhránti daršana.

Špatné poznání to dělá problém, aby se člověk mohl zklidnit sovu mysl, těchto devět věcí je velkou překážkou. Díky přítomnosti devíti prvků, meditace, koncentrace je strašně těžká, proč, protože je narvaná devíti koláčky.

Alabdha bhúmikatva – neschopnost dosáhnout vyššího stavu, neschopnost soustředit se, neschopnost poznání velkého JÁ, odpoutat se, vyhodit nesmysly a blbosti z hlavy, falešné touhy, to všechno. Když je člověk neschopný, není mu dáno, nemůže dosáhnout ovládání mysli. Úplně jsem se rozčílil z vajrágja verše. Bez těchto devíti věcí nemůže lidstvo na zeměkouli existovat. Máme pocit, že by skončil život na zeměkouli, takové máme přesvědčení, bez nich není život. Pokud máme takové přesvědčení, není možné dosáhnout meditaci nebo sebezpoznání. Je nutné, abychom byl schopni ovládat a neustále ...

Anavasthitatváni – nestálost. Chvilku cvičíme pránajám, Marci říká JAM – RAM pak se slyší jen zvuk dechu, nádech a cítí se zvuk JAM s výdechem se cítí JAM, dýchá se do hrudníku, nádech cítíme roztahování plic, ale to dlouho nevydržíme, to cítění je 10 vteřin – 15 vteřin, a hned začne šťourat myšlenka – v kolik jede autobus, a myšlenka – co má být zítra hotovo … Myšlenka-co když nepřijde, … Ty starosti přiskočí … Anavasthitatváni – je to nestálé a není to organizované, není to stabilní, … Jsou to překážky rozptylující mysl.

 

To je jednoznačně daný stav moderního člověka, který se snaží dělat meditace a nedaří se mu. A když se diví, že: „Mě to nejde. A proč mi to nejde?“. Tak ho můžete poslat na tento verš 30, ať si ho přečte. Tady může hledat pomoc, proč nejde meditace.

---

vjádhi stjána saṁśaja pramáda-álasja-avirati bhrántidaršana-alabdha-bhúmikatva-anavasthitatváni čitta-vikšepáh te antarájáh ॥30॥

---

Ájurvédská Univerzita Praha

---

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar